Jako šéf odborů Jaroslav Zavadil končí – největší odborovou centrálu v zemi povede do pátku – jako poslanec ČSSD naopak začíná. „Zkušenosti, které člověk nabyl v té skoropolitické funkci, lze uplatnit i v parlamentu, kde člověk věci může spíše změnit,“ vysvětlil svůj přestup do politiky Zavadil, který se ale stále cítí být odborářem a jako odborář bude uvažovat i během svého působení ve sněmovně. „I za tu cenu, že půjdu proti jakékoli vládě,“ dodal Zavadil, který zatím na vládní působení ambice nemá, naopak ve sněmovních výborech si své angažmá dokáže docela dobře představit.
Kromě svého působení v odborech je Zavadil také jedním z poradců a osobním přítelem prezidenta Miloše Zemana. „Mně připadá, že se vztah Miloše Zemana k sociální demokracii se trochu démonizuje,“ myslí si Zavadil, který by se v budoucnu nebránil ani roli zprostředkovatele mezi prezidentem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.
Zavadil je ale přesvědčen, že se prezident nesnaží sociální demokracii nějakým způsobem poškodit, nebo dokonce vnitřně rozložit. „Pokud se nějaká strana nezačne rozbíjet zevnitř, tak ji nikdo nerozbije, ani prezident,“ řekl k tomu Zavadil.
Revize církevních restitucí je nutná
„Já se domnívám, že církevní restituce měly být pojaty úplně jinak. Vrátil bych se do doby, kdy Jan Hus něco prohlašoval, stejně jako teď prohlašuje papež,“ narážel Zavadil na představu chudé církve nevlastnící v podstatě žádný majetek. „Vrátil bych se do dob honů na čarodějnice a ptal bych se, jak církev své majetky získala,“ dodal ještě odpůrce církevních restitucí Zavadil.
„Revize toho, co se vydat má, je nutná… a na základě těch smluv bych pak vydal jen to, co je vydat opravdu nutné,“ řekl Zavadil, podle něhož jsou právě církevní restituce důkazem toho, že povolební vyjednávání neumožňuje stranám, včetně strany vítězné, plně realizovat své programy.
Právě proto by podle Zavadila byl oproti současnému systému mnohem výhodnější většinový systém, kde „vítěz bere vše“ a má tak možnost prosadit svůj program v plné šíři. „Pokud nebude většinový systém se vším všudy, dočkáme se vždy spletitých koalic, kde kvůli koaličním ústupkům strany dělají něco, co je pro jejich voliče nesrozumitelné,“ myslí si Zavadil.
Pokud jde o výsledky voleb, je Zavadil přesvědčen, že pozice například ve vedení Poslanecké sněmovny by měly dostat všechny strany, které ve volbách uspěly, tedy i komunisté. „Já se domnívám, že by funkce dostat měli. Vůle těch 15 % občanů je jasná,“ řekl.
České odbory nejsou radikální, to ale nevadí, často lze víc vyjednat po dobrém
Češi jsou podle Zavadila národem Švejků a nelze se tak divit, že i české odbory jsou v mezinárodním srovnání spíše klidné. „Ve Francii není vysoká odborová organizovanost, ale když se pískne, tak na to náměstí jdou,“ poukázal Zavadil na to, že Čechům se demonstrovat naopak příliš nechce. Aby byly české odbory radikálnější, by si ale Zavadil nepřál. „Nepřeju si žádné velké revolty, já bych byl rád, kdyby se to odehrálo u jednacích stolů,“ myslí si Zavadil, podle něhož je cílem odborů „hledání sociálněekonomického optima“, tedy něčeho, o co by měli usilovat i politici.
Velké demonstrace, které jako odborový předák organizoval, hodnotí Zavadil zpětně spíše jako neúspěch. „Podle mě byly neúspěšné, protože jsme nepoložili vládu, která položena být měla,“ řekl. Naopak pozitivum velkých protestů vidí třeba v tom, že přesvědčili velkou část veřejnosti proti 2. pilíři důchodové reformy. „Ukazuje se, že naše argumenty nejsou liché,“ řekl z pozice právě odcházejícího šéfa českých odborářů Zavadil.
