Praha – Vláda kývla na návrh zákona o protikomunistickém odboji, který jí předložili koaliční poslanci. Novela tak půjde znovu do schvalovacího procesu v Parlamentu. Potvrzení legitimity protikomunistického odboje a odporu formou zákona je podle poslanců koalice i zástupců vlády potřebné k důslednému vyrovnání se s komunistickým režimem a zejména morální rehabilitaci odbojářů. Téměř totožný návrh už jednou předložil Senát. Po volbách, ve kterých v horní komoře získala převahu levice, však byl stažen. Kritikům vadily především nejasně definované pojmy, podle nichž má být status odbojáře přiznáván, a také vážné výhrady ze strany historiků.
Zákon o odboji půjde znovu do Parlamentu
Účastníci třetího odboje by tak mohli získat postavení válečných veteránů, přestože nebojovali jako vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak, který by vláda udělovala na návrh Ústavu pro studium totalitních režimů. „Je to forma úcty k lidem, kteří se angažovali v protikomunistickém odboji. Podle nás je špatně, že 20 let po revoluci není takový zákon schválen. V momentě, kdy byl stažen ze Senátu, by to pro něj jistě byla těžká morální ztráta, že se tento stát s tím nechce nějakým způsobem vyrovnat, alespoň morálně v tom, že uznává jejich odboj,“ řekl ve Studiu 6 šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Proti zákonu se postavili historikové
GALERIE
videogallery_29480
Výhrady k zákonu měli jak historikové, tak někteří senátoři. Namítají, že protikomunistická činnost by podle tohoto dokumentu byla těžko definovatelná. „Absence takového zákona je dvacetiletá ostuda. Ano, oceňmě odbojáře, budeme rádi spolupracovat na nějakém smysluplném systému. Oddělme, prosím, ten výsledný legislativní produkt, který je zmetkem, a úctyhodnou snahu oběti protikomunistického odboje ocenit. Respektujeme stanovisko historiků, kteří to odmítli,“ uvedl senátor za ČSSD Pavel Lebeda.
Proti loňskému návrhu se postavilo přes 150 historiků, pedagogů, ale i bývalí členové protikomunistického odboje. Své výhrady neskrývali ani Petr Uhl, Jaroslav Šabata, nebo Ladislav Hejdánek, kteří bojovali proti tehdejší diktatuře a autoritářskému režimu výhradně nenásilnými prostředky.
„Je tady zkušenost s uzákoněním historie, a to je vždy ošidné a už jsme se jednou jako Parlament spálili. Ten zákon nastartuje správní, poměrně nákladný proces. Předpokládá navýšení rozpočtu ministerstva obrany a Ústavu pro studium totalitních režimů. Přitom každá vláda má možnost bez jakéhokoliv zákona ocenit tyto statečné lidí,“ dodal senáter Lebeda.
Podle návrhu by bojovníci proti komunismu měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Vláda má nicméně k celému návrhu připomínky. Jedná se především o upřesnění definice některých pojmů, například spojení „aktivní účast“, „mimořádně záslužný čin“ či „ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj“. Ústav by tak potom mohl o žádostech kvalifikovaněji rozhodovat.
„To vymezení základních pojmů není jednoduché a v tom zákoně nebyly definovány úplně přesně. Proto chceme v legislativním procesu přijmout komplexní pozměňovací návrh, který ty základní pojmy upřesní. Chceme to konzultovat zejména s historiky,“ dodal Gazdík.
GALERIE
Ocenění veteránů