Oznámit korupci by zanedlouho nemuselo znamenat ohrožení pracovního místa. Vláda připravuje zákon o whistleblowingu, který má oznamovatelům zaručit ochranu. Podle Transparency International je zákon jediný způsob, jak oznamování korupce lidem skutečně umožnit a minimalizovat rizika odvety od zaměstnavatelů. Pro inspiraci přitom nemusí čeští legislativci chodit daleko, obdobný zákon platí od začátku roku na Slovensku.
Ten, kdo se dozví o tom, že se jeho zaměstnavatel chová nezákonně, je dnes postaven před zásadní otázku: Udat ho a učinit zadost svědomí, nebo si udržet pracovní místo? Podle průzkumů Transparency International je právě tato volba významnou překážkou proti účinnému boji s korupcí.
„V konkrétních případech je jistá zdrženlivost ze strany jednotlivců, aby (…) nelegální jednání nahlásili. Velká část lidí se obává odvetných opatření,“ shrnul Petr Leyer z právní poradny TI.
Jak upozornil, ve státní správě se situace již změnila, protože zaměstnance začala chránit podzákonná opatření. Pro ostatní vláda začala připravovat zákon. Situace v okolních zemích ale ukazuje, že takový zákon již dávno mohl platit. Od začátku roku ho má i Slovensko, kde pravidla pamatují na ochranu zaměstnanců v různých situacích.
Slovenský zákon umožňuje pozastavit platnost výpovědi
Spolupracovník slovenské TI Pavel Nechal upřesnil, že zákon na ochranu oznamovatelů zná tři způsoby, jak whistleblowerovi zajistit pracovní místo i po ohlášení nezákonného chování zaměstnavatele. Jednak se může zaměstnavatel v případě pracovněprávního postihu obrátit na inspektorát práce, který účinnost výpovědi či jiného „trestu“ pozastaví, s delším časovým odstupem je poté možné soudit se. U nejzávažnějších případů potom zákon počítá s předběžnou ochranou, kdy vůči oznamovateli nelze uskutečnit žádný pracovněprávní úkon bez souhlasu inspektorátu práce.
Slovenský zákon také klade povinnosti zaměstnavatelům, kteří mají alespoň 50 zaměstnanců, a státní správě. Musí u nich fungovat vnitřní informační systém, například e-mailová schránka, kam mohou zaměstnanci posílat podněty. Každým se potom musí zaměstnavatel do 90 dnů zabývat.
Babiš zákon podporuje, za klíčové ale považuje i jiné
Téma whistleblowingu otevřela již v úterý také mezinárodní konference o korupci, která proběhla v Praze. Za vládu na ní vystoupil ministr financí Andrej Babiš. Ten příslušný zákon podpořil. „Máme plno příkladů, že po našich spoluobčanech, kteří mají odvahu ukázat na korupci, potom jde státní správa a mají obrovské problémy,“ uvedl na konferenci.
Je ale přesvědčen, že pro zmírnění korupčního prostředí v Česku jsou stejně důležité i další zákony – o hazardu či prokazování původu majetku.
Ne udavač, ale whistleblower (nebo oznamovatel)
Od připravované obdoby tohoto zákona v Česku očekává Petr Leyer také změnu vnímání whistleblowingu jednoduchým způsobem – jeho pojmenováním. Dnes má leckdo s oznamováním korupce či jiného nelegálního jednání spojeno slovo „udavačství“. „Je patrný trend k pozitivnímu vnímání whistleblowingu obecně. Ale v konkrétních případech je pořád jistá zdrženlivost ze strany jednotlivců, aby whistleblowera hodnotili pozitivně,“ podotkl Leyer.
Whistleblowing je označení pro situaci, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem upozorní na trestné nebo podezřelé jednání, o kterém se dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Zákon může určit, jaká oznamovateli po dobu kauzy náleží míra ochrany. Whistleblowing může podle TI zachraňovat životy, životní prostředí a šetřit veřejné finance. Transparency International chce whistleblowing podpořit prostřednictvím kampaně nazvané Zapískej.
