Praha - Právě dnes si křesťanská církev připomíná první den období, které oslavuje památku Ježíšova ukřižování a následného zmrtvýchvstání. I když pro křesťana jsou Velikonoce jednoznačným vrcholem celého roku, vzhledem ke svému vzniku mají velmi blízko k židovské obdobě - Pesachu či pohanským svátkům příchodu jara. Zelený čtvrtek otevírá celý cyklus tzv. velikonočního tridia (následující tři dny). V liturgii je připomínkou Ježíšova stolování s apoštoly před jeho zatčením a ukřižováním. Dopolední obřady se v tento den nesou ve znamení svěcení oleje a dále se používají při udílení svátostí během následujícího roku. Ve večerních hodinách se ve většině kostelů uskuteční mše právě za moment Ježíšova stolování s apoštoly před jeho zatčením a ukřižováním.
Letošní velikonoční svátky zahájil kardinál Miloslav Vlk vedením eucharistické slavnosti Missa chrismatis v katedrále sv. Víta, při níž kromě svěcení olejů obnovil kněžím své závazky. „Poprvé se oleje použijí o velikonočních vigiliích na Bílou sobotu v noci, kdy církev křtí dospělé křesťany,“ přiblížil páter Antonín Málek. Dále dnes večer od 18:00 bude v katedrále mše na památku Večeře Páně. Obřad umývání nohou, při němž vpodvečer katoličtí biskupové při bohoslužbě připomínající Večeři Páně symbolicky poslouží vybraným mužům, naznačuje službu a lásku Kristovu.
Český název tohoto dne vznikl přesmyčkou původního německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag, tedy Zelený čtvrtek. Biskup Václav Malý bude od 17:00 předsedat slavení eucharistie v Charitním domově sv. Václava pro duchovní ve Staré Boleslavi. Ekumenická křížová cesta se uskuteční na Petříně. Začne ve 21:00 v petřínském kostele sv. Vavřince a průvod projde křížovou cestu v parku u kostela. V protestantských sborech se dnes konají modlitební setkání a pašijová čtení. Pašije jsou v bibli zachycením posledních dnů a hodin Ježíše Krista, zaznamenáním jeho utrpení a ukřižování. To si pak křesťané připomínají na Velký pátek, který znamená pro křesťany nejpřísnější půst, kdy je striktně zakázáno požívat maso.
Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě. Přes den se žádné bohoslužby nekonají. Noc ze soboty na neděli je nazývána velká noc či velikonoční vigilie a je vyvrcholením svátečního týdne. Začíná obvykle po sobotním soumraku svěcením ohně před chrámem. Od něho si věřící zapalují svíce, které jsou symbolem světla, které Kristus přinesl světu. Během vigilie věřící čekají, až zvony (které se od Zeleného čtvrtka nepoužívaly) oznámí Kristovo zmrtvýchvstání. Tímto okamžikem končí také čtyřicetidenní půst a začínají skutečné oslavy. Během této pobožnosti přítomní také obnovují křestní sliby a jsou křtěni dospělí, kteří se obrátili na křesťanskou víru. Boží hod se slaví v neděli po Bílé sobotě, při mši si věřící připomínají Kristovo slavné zmrtvýchvstání.
Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se postupem času přenesly mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků. Tradiční artefakty Velikonoc, jako symbolický či pečený beránek, malované kraslice či zajíc souvisí s oslavou nového života, mládí i příchodu jara, a mají kořeny v církvi i pohanských dobách.
- Kostelní vitráž autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79026.jpg
- Mše v katedrále svatého Víta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/434/43365.jpg
- Zdobení kraslic autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/791/79027.jpg
