Praha - Křesťané slaví Popeleční středu. Pro věřící římské liturgické tradice (katolíci či protestanté) tímto dnem začíná čtyřicetidenní postní doba. Ta vyvrcholí velikonočními svátky, které letos připadají na přelom března a dubna. S půstem je také tradičně spojeno rozdávání almužny a charita. Pražský arcibiskup Dominik Duka dnes večer povede při příležitosti svátku mši v katedrále sv. Víta.
Udělování popelce symbolizuje vstup do postní doby. Označení popelem pro celou katolickou církev se dodržuje od konce 11. století, znamená pokorné uznání hříšnosti a má připomínat lidskou smrtelnost. „Popel, který nemá vůbec žádnou cenu a který navíc odfoukne vítr, je jako symbol pomíjivosti člověka ideálním symbolem,“ tvrdí prezident pražské Arcidiecézní charity Vojtěch Eliáš. Pro udílení popelce se užívá popel ze spálených ratolestí- u nás to jsou nejčastěji tzv. kočičky -, které byly požehnány předchozí rok o Květné neděli.
Nevzít si kus masa není to rozhodující
Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. Církev však upozorňuje, že omezení ve stravování není v současné společnosti to nejdůležitější. Rozšiřuje se tak i moderní forma postu, která se neomezuje pouze na odmítnutí požívat maso. „Někdo nekouří, někdo nehraje počítačové hry, někdo se třeba rozhodne, že bude každý den vstávat dřív a bude cvičit. Církev doporučuje půst po celou postní dobu, ale není přesně předepsáno, co si máte a co nemáte brát,“ vysvětlil Eliáš.
Vojtěch Eliáš, prezident Arcidiecézní charity Praha
„Forma postu neznamená, že mě něco trápí, ale že se připravuji na něco velkého. My chápeme půst jako přípravu na Velikonoce, což je vrchol křesťanského liturgického roku.“
Půst je tradičně spojen s charitou
Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro ztišení se a také k povzbuzení k dobrým skutkům. „Kdo se modlí, ať se postí, říká stará praxe církve, a když se postíš, tak ne proto, abys to ušetřil a uložil, ale abys z toho udělal dobro pro druhého,“ podotkl k tomu arcibiskup Jan Graubner. Popeleční středa je proto rovněž prvním dnem sbírky s názvem Postní almužna.
Věřící si v jejím rámci mohou vzít v kostele papírovou pokladničku. Do ní budou během postní doby odkládat peníze za požitky, které si odřekli. Schránky pak věřící znovu přinesou do chrámu o Květné neděli. Letos Arcidiecézní charita pořádá Postní almužnu už popáté. Výtěžek v minulosti pomohl dětem ze sociálně slabých rodin nebo hospicům. „Do našeho hledáčku se dostává ten, kdo je potřebný. Nejvíce nás zajímají ti nejchudší z chudých, ke kterým se obrací naše pomoc,“ potvrdil Eliáš.
Popelec umělců u Nejvěstějšího Salvátora
Pražské arcibiskupství sdělilo, že dnešek bude také ve znamení uměleckých akcí. Jednou z nejzajímavějších událostí v pražské arcidiecézi je Popelec umělců v akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora. Interiér kostela během postní doby jedinečným způsobem promění kolekce postních obrazů Patrika Hábla, která dočasně nahradí všechny oltářní obrazy. Háblovy monotypy navazují na starobylou tradici zahalování uměleckých děl v postní
době a dynamické vyměňování obrazů v kostele podle různých liturgických dob či svátků.
Velikonoce, letos připadající na přelom března a dubna, jsou nejdůležitějšími svátky církevního roku. Vedle Ježíšovi smrti na kříži si křesťané předvším připomínají Ježíšovo zmrtvýchvstání.
