Praha - Na západní frontě bojovalo v československé armádě šedesát pět takzvaných Wintonových dětí, tedy dětí židovského původu, které se v roce 1939 podařilo dostat z protektorátu legendárnímu Nicholasi Wintonovi. Vyplývá to ze studie, kterou dokončili badatelé Vojenského historického ústavu.
Děti měly skončit v koncentračních táborech. Šest set šedesát devět z nich se ale dostalo do Velké Británie a přežilo. Byl mezi nimi i Jindřich Schremer. V roce 1939 mu bylo 16 let. O dva roky později se dobrovolně přihlásil do československé armády a sloužil jako zbrojíř u stíhací perutě. „Byl jsem odhodlaný, že Hitlerovi nedopřeju, aby mi zkazil život,“ vysvětluje své odhodlání Schremer.
„Měli pocit zodpovědnosti za to, co se právě v okupované Evropě děje. Měli pocit, že musí osobním dílem přispět k porážce nacismu, kterého považovali za osobního nepřítele,“ přibližuje Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu.
Pět Wintonových dětí v boji proti nacistům padlo - všichni létali u RAF. Většina z nich ale sloužila u pozemního vojska - přímo u Československé samostatné obrněné brigády. Podle archivů v ní bylo dalších 1 200 Čechoslováků židovského vyznání. Proti nacistům bojovali u Dankuerqu.
