Praha - Sovětský svaz chtěl i po pádu komunistického režimu v Československu udržet takzvaný „socialismus s lidskou tváří“. Naděje viděl hlavně v Alexandru Dubčekovi a v reformním hnutí v komunistické straně. Současně se Moskva striktně držela principu do záležitostí země nezasahovat. Svědčí o tom nedávno zveřejněné diplomatické depeše na Wikileaks.
Někdejší velvyslanec Marat Kuzněcov znal Československo velmi dobře, působil tu už v roce 1968, v září 1984 dostal od prezidenta Gustáva Husáka Řád bílého lva. A náhle se 28. listopadu 1989 objevil na recepci jugoslávského velvyslanectví. „Žertoval, byl uvolněnější než jindy,“ píše v depeši americký diplomat.
Wikileaks 28.11.1989
„Řekl, že sovětská ambasáda o možných změnách věděla, a souhlasil s tím, že přístup k budování socialismu v Československu by teď měl být lidštější.“
„Jednoduše zopakoval, že je v sovětském zájmu udržet Československo socialistické a předejít protisovětským a protikomunistickým náladám.“
Amerického diplomata Kuzněcov ujistil, že obušky už ke slovu nepřijdou a ani armáda do dění nijak nezasáhne. Vyzdvihl také Alexandra Dubčeka a jeho zmínku o Gorbačovovi na demonstraci na Letné. „Hlavním cílem politiky přestavby je vybudovat socialismus s lidskou tváří. Já myslím, že to je dobré,“ řekl tehdy Dubček na Letné.
Sověti podle depeše tehdy vkládali naděje do osmašedesátníků i toho, že řada z nich se dostala do vedení komunistické strany.
Principu nezasahovat příliš do dění ve východní Evropě se drželi nejen sověti, ale i americká diplomacie. Bála se, aby nepoškozovala domácí pozice Michaila Gorbačova, proto byli podle historika Víta Smetany v jakékoli podpoře reformních či opozičních sil východního bloku velmi opatrní. Idea Michaila Gorbačova byla taková, že se postupně rozpustí oba vojenské bloky, NATO i Varšavská smlouva a vznikne spolupracující Evropa, kde bude hrát dominantní roli Sovětský svaz.
Eduard Ševardnadze, bývalý ministr zahraničí SSSR: "Když se pak objevil Václav Havel, vlastně jsme měli taky s ním dobré vztahy."
