Praha – Případ nákupu Leksellova gama nože pro Nemocnici Na Homolce má další pokračování. Hlavnímu obviněnému, bývalému šéfovi nemocnice Vladimíru Dbalému, mohly při páchání údajné trestné činnosti pomoci i lidé z ministerstva zdravotnictví. Česká televize z policejního spisu zjistila, že Dbalý jednal se Zdeňkem Kabátkem. Ten je dnes ředitelem VZP, nicméně v roce 2009 působil jako ředitel pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Kauzou se v pořadu Reportéři ČT zabývala Markéta Dobiášová.
Za machinace spojené s pořízením nového gama nože byli obviněni Vladimír Dbalý i jeho náměstek Michal Toběrný, měli si říct o úplatek skoro šesti milionů korun. Nemocnice za nový model gama nože v roce 2009 zaplatila 139 milionů korun bez DPH, peníze dostala zprostředkovatelská firma Transkontakt-Medical. Ta následně švédskému výrobci Electa Instrument ale za přístroj poukázala pouze 91 milionů, takže dodavateli zůstala marže přesahující čtyřicet milionů korun.
Nákup Dbalý zároveň projednával se Zdeňkem Kabátkem, který za Topolánkovy vlády působil jako ředitel pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví, i s Pavlem Kocourkem, jenž řídil odbor hospodaření přímo řízených organizací, tedy i nemocnic. Scházet se měli v Nemocnici Na Homolce či v restauraci U Dobré myšlenky. Policii při vyšetřování značně pomohl deník, který si Dbalý vedl a který byl zajištěn na jeho počítači. „Přichází Kabátek spolu s M., vypíjíme dvě láhve bílého vína a probíráme řadu nekonfliktních témat: gama nůž,“ napsal si Dbalý osmnáctého února 2009. Zdeněk Kabátek na tato zjištění reagoval tak, že se při setkání bavili o investicích, ale ne o konkrétním průběhu zadávacího řízení.
Leksellův gama nůž
Gama nůž slouží k odstraňování nádorů, léčbě epilepsie, Parkinsonovy nemoci nebo příznaků zeleného zákalu. Dnes je jich ve světě přes 250. Gama nůž na Homolce je jediný v České republice. V Ostravě je od poloviny roku 2010 robotický ozařovač CyberKnife - kybernetický nůž. Ten funguje podobně jako gama nůž. Na rozdíl od něj se ale nespecializuje pouze na nádory v oblasti mozku, ale i v jiných částech těla.
Historie gama nože začala ve švédském Stockholmu, kde švédský chirurg Lars Leksell (1907–1986) se svým kolegou radiobiologem Borjem Larssonem (1910–1982) začali v roce 1951 vyvíjet koncept. Bádání trvalo 16 let a první gama nůž byl uveden do provozu v roce 1968 ve Švédsku. Přístroj používá záření gama a skládá se z kobaltových zářičů, název gama nůž dostal až později.
Návrh ministerstva přitom vláda Mirka Topolánka stihla prosadit na posledním zasedání dne 4. května 2009. „Odpoledne mi Michal volá, že od Kabátka zpráva o schválení našeho záměru zařadit nový gamma nůž do strategického rozhodnutí vlády – jedno z posledních vládních rozhodnutí a pro nás velmi důležité,“ poznamenal si v deníku Dbalý. V červnu Dbalý jednal se zástupci Transkontakt Medical i se Zdeňkem Kabátkem. V létě pak ministerstvo povolilo pořídit přístroj bez vypsání výběrového řízení, a to od Transkontakt Medical. Dbalý totiž uvedl, že firma je výhradním dodavatelem Leksellova gama nože, přestože smlouva, která by jim výhradní licenci zajišťovala, byla podepsána až na konci srpna 2009. Ministerstvo však tuto skutečnost neozhlednilo.
Vladimír Dbalý byl nejprve poslán do vazby v červnu 2014 kvůli podezření ze zmanipulování zakázky na digitalizaci chorobopisů. Posléze se přidalo i obvinění z přijetí úplatku při pořizování Leksellova gama nože.
Jak se zbavit starého přístroje?
Nemocnice Na Homolce disponovala gama nožem už od devadesátých let, kdy se na jeho koupi skládali lidé ve veřejných sbírkách. Za nápadem pořídit pro Československo toto zdravotnické vybavení stojí František Janouch z Nadace Charty 77. „Jsem šokován a zhnusen,“ komentoval Janouch podezřelou finanční stránku nového gama nože.
Když se v roce 2008 uvažovalo o koupi nového přístroje, Janouch ještě kontaktoval výrobce a domluvil s ním případný odkup stávajícího, funkčního gama nože, který podle jeho slov „provedl nejvíce operací ze všech tří set gama nožů, které jsou v této době na světě.“ Navíc stále patřil mezi technologicky dokonalejší, takže za jeho odkup byla firma Electa Instrument ochotna dát kolem 20 milionů korun. Nemocnice by tak mohla při nákupu nového přístroje ušetřit, ovšem za podmínky, že spoluvlastníkem zůstane Nadace Charty 77. „Ředitel Dbalý to okamžitě odmítl,“ uvedl Janouch. Zdeněk Kabátek v rozhovoru pro Reportéry ČT popřel, že by byl o této možnosti informován. Starý přístoj nakonec prodala Nadace Charty 77 švédskému výrobci sama.
