Praha – Archeologové na Vyšehradě odhalili základy jednoho z největších kostelů střední Evropy. Zároveň se jedná zřejmě o nejstarší známý vyšehradský kostel. Nachází se zhruba 150 metrů od hlavní baziliky svatého Petra a Pavla a jeho stáří se datuje na 2. polovinu desátého, nebo 1. polovinu jedenáctého století.
Vyšehrad vydal nález století – základy kostela inspirovaného Byzancí
Události: Objev kostela na pražském Vyšehradě (zdroj: ČT24)
Objevený kostel má čtvercový tvar se třemi apsidami; na délku měří pětadvacet metrů. „Unikátnost této stavby spočívá ve velikosti a naprosto překvapivé rozloze 230 metrů čtverečních. Asi o čtyřicet procent tak překonává plochu rotundy svatého Víta na Pražském hradě,“ řekl ČT Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Dnes již zaniklá svatovítská rotunda přitom podle Varadzina byla dosud považována za největší kostel svého druhu na území Česka i v prostoru západních Slovanů, navíc demonstrovala i význam v církevní hierarchii – byla biskupským kostelem.
Druhý unikát nese půdorys objeveného kostela. Podle analogie obdobných staveb na Balkáně nebo ve východním Středomoří byla totiž stavba vysoká a zakončená věžovitým výklenkem, což zatěžovalo zdi – a je předpoklad, že podobně náročnou statiku v raném přemyslovském státě nikdo neovládal. „Svým tvarem odkazuje na byzantské prostředí a vystává otázka, který panovník a proč pozval zkušeného architekta na naše území, aby vystavěl tento typ kostela,“ dodává Varadzin.
GALERIE
Základy nově objeveného kostela na pražském Vyšehradě zdroj: ČT24
Archeolog: Přemyslovci na cyrilometodějskou tradici nezapomněli
Objevitelé v současnosti pracují s hypotézou, že mohlo jít buď o Boleslava II. Pobožného, nebo významného přemyslovského knížete Břetislava I. Fakt, že na druhém nejvýznamnějším hradě knížecích Čech stál svatostánek byzantského slohu, potom podle Varadzina otevírá dveře k reinterpretaci dějin českého křesťanství.
„Náš nález otevírá otázku cyrilometodějské tradice,“ uvádí. Dosud totiž převládá názor, že se Přemyslovci orientovali na západní, latinskou liturgii přejímanou ze Svaté říše římské, a že liturgie slovanská, u jejíchž počátků stáli Cyril a Metoděj, neměla po zániku Velké Moravy na přemyslovském dvoře přílišný vliv.
Podrobný archeologický průzkum Vyšehradu probíhá již od 60. let a je spojen s osobností Bořivoje Nechvátala. Cesta k dnešnímu objevu začala v roce 2011, kdy archeologové nalezli jižní apsidu kostela a navrhli hypotetickou rekonstrukci. Letošní výzkum potvrdil předpokládaný půdorys stavby, a díky tomu mohl vědecký tým položit sondu do oblasti, kde předpokládal apsidu východní – jejím potvrzením se začaly přepisovat dějiny Vyšehradu.
Přímo na archeologickém nalezišti zůstanou vědci do pátku, poté budou následovat analýzy v laboratořích.
Archeolog: Nález otevírá otázku cyrilometodějské tradice (zdroj: ČT24)