Praha – Tzv. náhubkový zákon by se mohl zmírnit, sněmovní ústavně právní výbor totiž doporučil schválení změn, podle kterých by mohla média zveřejňovat informace z odposlechů, pokud by veřejný zájem převažoval nad zájmem ochrany soukromí dotyčného člověka. Toto opatření se má vztahovat např. na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů.
Jen mírnější úpravu novely navrhoval při dnešním jednání iniciátor náhubkového zákona Marek Benda (ODS), který požadoval, aby veřejný zájem musel převážit výrazně. Podpořil ho také Jeroným Tejc (ČSSD). „Pokud má být hranice překročena, musí to být jen v závažných případech,“ uvedl. Oběma poslancům oponoval náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který poukazoval na to, že kritérium veřejného zájmu je v zákoně i nyní a novelou by se mohl současný stav ještě horšit. Benda potom svůj návrh stáhl a výbor jednomyslně podpořil vládní předlohu.
Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. V současnosti totiž platí i u takových zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Novela zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zákon současně zachovává zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí. Předloha dále výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech. Má to být manžel či partner zesnulého, případně jeho děti či rodiče.
Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně právním výboru sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
