Praha - Vodní záchranná služba Českého červeného kříže vyzývá vládu, aby neprodleně začala řešit kritickou situaci kolem financování jejích služeb. Ministerstvo zdravotnictví, které až dosud záchranku podporovalo, se totiž rozhodlo utáhnout kohoutky. Vodní záchranáři tvrdí, že to ohrozí především turisty.
„Situace v ochraně životů a zdraví lidí na vodních plochách je katastrofální,“ řekl dnes prezident vodních záchranářů Jiří Magasanik. Záchranáři podle něj do letoška dostávali od ministerstva zdravotnictví grant ve výši asi pět milionů korun, na kterém se však sami museli podílet. Míra spoluúčasti se prý v jednotlivých letech lišila. Podle prezidenta by bylo optimální, kdyby dostávali pravidelně 20 až 30 milionů korun.
Cikrt: Se zdravotnictvím to nemá nic společného
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ale už dříve řekl, že není důvod, aby vodní záchranáři dostávali peníze ze zdravotního pojištění. Uvedl, že jde o občanské sdružení a jeho název je zavádějící, protože neposkytuje zdravotní péči a nemá nic společného se zdravotnictvím. Náplní je tonoucího vytáhnout z vody a poskytnout mu první pomoc, což je povinností každého občana. „Působí u vodních ploch, kde se lidé koupají během turistické sezóny. Má se o to postarat místo, kde vodní plocha je,“ dodal.
Záchranáři však proti tomuto výroku protestují. Tvrdí, že jejich členové mají profesní školení, které odpovídá vzdělání zdravotních sester. Někteří záchranáři absolvovali i potápěčský kurz. Chybí také zákon, který by soukromým vlastníkům rekreačních zařízení nařizoval, aby měli v areálu plavčíka nebo vodního záchranáře.
Záchranáři: Ze svého platíme i základní zdravotnický materiál
Podle záchranářů chybějí peníze zejména na drahé vybavení. Na Slapech prý mají už druhým rokem člun, do kterého zatím nemohou koupit motor. Často si prý ze svého platí i základní zdravotnický materiál. Podle ministerstva pro místní rozvoj by vodním záchranářům pomohlo, kdyby se všech 47 menších organizací spojilo pod jeden subjekt. Mohly by pak žádat o granty podobně jako horská služba. „O těchto podmínách od roku 2004 ví a už je mohly dávno splnit,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Část jejich činnosti financují například kraje, to však podle Magasanika nemůže pokrýt výpadek. Někde si vydělávají záchranáři jako plavčíci na koupalištích a v bazénech, některým skupinám se daří sehnat sponzora. Problémem podle prezidenta vodních záchranářů rovněž je, že právní řád České republiky nestanovuje, kdo je za bezpečnost na veřejných vodních plochách zodpovědný.
