Praha – Kandidát na prezidenta Vladimír Dlouhý tvrdí, že ministerstvo vnitra při prověřování podpisů udělalo numerickou chybu ve výpočtu, když z petičních archů odečetlo víc podpisů, než mělo. Dlouhý se kvůli tomu plánuje odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který se tak bude muset zabývat i způsobem výpočtu neplatných hlasů. Pokud by dal Dlouhému za pravdu, může nová metoda výpočtu vrátit do boje o prezidentské křeslo Janu Bobošíkovou. Ústavní právník Vladimír Balaš označil postup, jakým vnitro dospělo k počtu platných podpisů, za nesprávný a odporující zákonu.
Vnitro asi udělalo chybu, která by mohla Bobošíkovou vrátit do hry
Úředníci procento chybných podpisů ve dvou kontrolních vzorcích sečetli místo toho, aby je zprůměrovali. „Je to logický nesmysl,“ řekl Balaš. Při tomto postupu by se totiž mohlo v krajním případě, kdy by chybovost v obou vzorcích byla více než poloviční, stát, že by se kandidáti dostali do záporného počtu podpisů.
V ČEM JE PROBLÉM?
V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".
Vp = Cp – [Cp x (C1 + C2)] / 100
Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici
Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici
C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v %
C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %
Pokud by ministerstvo statisticky správně použilo průměr, prošla by kandidátka Jana Bobošíková, ostatní vyřazení by těsně nedosáhli na hranici 50 tisíc podpisů, jak uvádí následující tabulka.
POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ:
Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována.
Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.
Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.
Spor odmítnutých kandidátů s tvůrci zákona o přímé volbě prezidenta ohledně způsobu výpočtu neplatných hlasů bude muset řešit Nejvyšší správní soud. Odmítnutí kandidáti se k NSS mohou odvolat do 28. listopadu, soud musí rozhodnout do 13. prosince.
Henych: NSS možná Dlouhého námitku připustí
Podle ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra a člena Státní volební komise Václava Henycha ministerstvo prověřovalo u každého kandidáta dva vzorky čítající 8 500 podpisů, které vybralo namátkově pomocí počítače. Procentuální podíl chybných dat z obou vzorků sečetlo a výsledek pak odečetlo od celkového počtu petentů.
Výsledky sčítání podpisů
Henych se domnívá, že zákon s tímto postupem, který byl stanoven v důvodové zprávě, od počátku počítal. V důvodové zprávě totiž bylo podle Henycha „natvrdo napsáno, že je to součet“. Ředitel odboru ministerstva však nevyloučil, že Nejvyšší správní soud by mohl dospět k závěru, že chybovost z obou vzorků se má místo součtu zprůměrovat a dá tak za pravdu Dlouhému.
„Důležité je to, co je v zákoně, nikoli to, co je v důvodové zprávě,“ reagoval Balaš. Podle něj ze znění právního předpisu vyplývá, že se měly podíly zprůměrovat.
Pavel Novák, mluvčí ministerstva vnitra:
„Chtěl bych odmítnout to, že jde o chybu – ať už vědomou, nebo nevědomou. Je to podle našeho názoru jeden z možných výkladů prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta. V tom ustanovení nemáte explicitně napsáno, zda má být proveden součet, nebo průměr.“
„Text je značně nejasný a jde o výklad práva, takže je vhodné do toho vtáhnout Nejvyšší správní soud (NSS), aby věc posoudil,“ dodal odborník na ústavní právo Jan Kysela, podle nějž by ovšem většina odborníků, se kterými normu dříve konzultoval, postup úřadu při počítání podpisů nezvolila.
Oba ústavní právníci se shodli na tom, že by měl soud podpisy přepočítat. Balaš to považuje za samozřejmost, Kysela pak soudí, že NSS se přikloní spíše k ochraně práva jednotlivce. „Bude-li tam jedna varianta vlídná a jedna nevlídná, tak se soud nejspíš postaví k té vlídné,“ poznamenal. Soud tak podle něj může vrátit některé kandidáty do hry.
GALERIE
videogallery_286264
Henych vyloučil, že by úředníci při kontrole záměrně vybírali chybné podpisy. „Pokyn ode mě jasně zněl, že cílem není vyškrtat co nejvíce osob na petici, ale naopak jich co nejvíce ztotožnit,“ řekl. Zároveň poznamenal, že zkušenosti z volby prezidenta se zúročí při přípravě volebního kodexu, tedy pravidel pro všechny typy voleb v ČR.
Dvořáková: Zákon o přímé volbě je šlendrián
Politologové se shodují na tom, že zákon o přímé volbě prezidenta není kvalitní. Podle Vladimíry Dvořákové z Vysoké školy ekonomické v Praze i to, že není vůbec jisté, jak se mají chybné údaje v podpisových arších počítat, svědčí o způsobu, jakým se zákon o přímé volbě přijímal.
„Svědčí to o stavu společnosti, že se takhle závažná věc stala otázkou politických hrátek,“ uvedla Dvořáková. Zákonodárci podle ní při tvorbě normy nezohlednili celou řadu odborných a politických názorů a výsledkem je „šlendrián“.
Existuje podle ní riziko, že se vyřazení kandidáti po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu odvolají k Ústavnímu soudu, u něhož nejsou žádné lhůty na projednání. „Tak se může stát, že volby vůbec nebudou v době, kdy mají být, protože budou odloženy,“ nechala se slyšet.
Také politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy je přesvědčen, že obtíže s přímou volbou prezidenta vypovídají o obecně nízké schopnosti státního aparátu připravovat podobné změny kvalitně. Zákonodárce viní z nekvalitní přípravy zákona i Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK.