Praha – Koalice chce směřovat ukončení druhého důchodového pilíře k 1. lednu 2016. Podle premiéra Bohuslava Sobotky má ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (oba ČSSD) doplnit příslušný materiál, který za 14 dnů projedná vláda. Druhý důchodový pilíř zavedla Nečasova vláda, současný kabinet má ale v programovém prohlášení, že ho zruší. Vláda na svém zasedání zároveň schválila dodatečných 335 milionů, které ještě letos dostanou provozovatelé sociálních služeb.
Postup rušení navrhla komise, kde sedí zástupci parlamentních stran i odborníci. Návrh zatím počítá se dvěma časovými variantami. V první by byl legislativní proces zkrácený, takže by do druhého pilíře lidé přestali posílat část odvodů už od ledna 2016. Podle druhé varianty by se všechny kroky odehrály o rok později. Koalice se po dnešním jednání kloní k první možnosti.
„Dohodli jsme se na určitých parametrech, na základě kterých paní ministryně Marksová doplní svůj materiál během 14 dní, poté by ten materiál měl být již projednán a schválen na vládě, aby byly rozdány jasné úkoly z hlediska přijetí příslušných návrhů zákonů a ukončení druhého pilíře,“ řekl k tomu Sobotka.
Také hnutí ANO podle poslance Jana Volného trvá na tom, aby zrušení druhého pilíře přišlo co nejdříve. „Čím se to bude dále oddalovat, tím víc to stojí státní kasu a odčerpávají se peníze z prvního pilíře,“ uvedl Volný. Koalice podle něj počítá s tím, že peníze vložené do druhého pilíře se lidem buď vrátí v hotovosti, nebo se na základě jejich rozhodnutí přesunou do prvního pilíře.
V rámci druhého důchodového pilíře si lidé mohou přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, další dvě procenta pak musí přidat ze svého. Druhý pilíř ale využívá jen asi 83 tisíc lidí.
Vláda pošle na sociální služby dodatečných 335 milionů
Vláda pošle poskytovatelům sociálních služeb ještě letos dalších 335 milionů. Někde totiž kvůli nedostatku financí hrozilo omezení či rušení nabídky služeb. Část peněz má jít i na platy pracovníků, kteří se starají např. o seniory nebo postižené. Ministerstvo práce původně žádalo dodatečnou půl miliardu.
Podle údajů resortu práce hrozilo bez dodatečných peněz rušení či omezení u nejméně 400 služeb pro 15 tisíc klientů. Péči, opatrování a další nabídku poskytuje nyní přes 2600 organizací. Víc než polovina z nich jsou neziskovky.
Poskytovatelé sociálních služeb si stěžují na nízké dotace a nedostatek peněz každoročně. Už několikrát ohlásili, že pokud nedostanou další finance, budou muset nabídku pro postižené, seniory a další potřebné omezit, propouštět pracovníky či zařízení zavřít.
Resort dostal zatím přes 400 žádostí na dofinancování. Autoři podkladů pro vládu podotkli, že náklady v minulých letech rostly kvůli zvýšení DPH, zdražování energií, ale i kvůli přibývání počtu klientů. Česká společnost totiž stárne a pomoc potřebuje víc lidí.
Dotace do sociálních služeb přitom v posledních letech klesaly. Loni na ně ministerstvo práce mělo původně jen 6,05 miliardy korun. Další zhruba půl miliardy pak muselo do systému dosypat, jinak by se musela omezit nabídka péče. Ještě v roce 2008 činily dotace 8,2 miliardy korun, v roce 2009 pak 7,4 miliardy a v dalších letech i nadále klesaly.
Letos se podle rozpočtu počítá s částkou 7,2 miliardy korun. Zhruba stejná by měla být i v příštím roce. Vláda k ní ale přidala dalších 750 milionů korun. Tato částka by měla jít hlavně na růst mezd lidí, kteří se o potřebné starají.
