Praha – S nepokoji na Šluknovsku znovu vyvstaly debaty o řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách a o možnostech pomoci tamním obyvatelům. V rámci chystané strategie pro vyloučené lokality uvažuje kabinet například o takovém vyplácení sociálních dávek, které bude podmíněno docházkou dětí do škol, nebo o zavedení výuky finanční gramotnosti. Ta by měla do budoucna zabránit tomu, aby se obyvatelé ghett propadli do dluhových spirál.
„Situaci se snažíme řešit komplexním pohledem jednak na sociální práci, jednak na bezpečnostní politiku,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek k chystané strategii, kterou by měla vláda projednávat v následujících týdnech.
Svou roli by ve vládní strategii mělo sehrát i ministerstvo školství. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové má přispět k tomu, aby děti z postižených lokalit začaly chodit do normálních škol, a věnovat prostor finanční výchově. Vychází se z předpokladu, že by pro příště neupadali do finanční nouze a dluhových potíží. Právě zadluženost obyvatel je dnes jedním z hlavních problémů sociálně vyloučených lokalit.
Člověk v tísni: Je potřeba radit i dospělým
Odborníci ale upozorňují, že takový přístup není dostatečný. „Nemůžeme se spolehnout pouze na to, že tu populaci vzděláme. První výsledky se objeví až za dvacet let, a navíc jsou lidé, kteří jsou nevzdělatelní,“ podotknul analytik Člověka v tísni Daniel Hůle s tím, že bude potřeba zajistit také protidluhové poradenství pro dospělé.
Jsou to právě dluhy, co vytváří začarovaný kruh. Na venkov a do periferních oblastí Česka (Janov v Litvínově, Šluknovsko, Havířov) se zadlužení a chudí lidé přesouvají kvůli levnějšímu bydlení a nižším nákladům. Takzvané sociální vyloučení lidí je ale tím horší, čím chudší je region, do něhož se dostali. Právě Ústecký kraj se přitom dlouhodobě potýká s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v Česku.
