Praha - Končící prezident Václav Klaus odchází z vrcholné politiky po 23 letech působení. Předposlední den svého funkčního období poskytl České televizi exkluzivní rozhovor, v němž se vyjádřil k otázkám aktuálním, jako je třeba žaloba senátorů k Ústavnímu soudu. Zmínil ale také nedávnou amnestii či „chrastavský atentát“. Hned v úvodu rozhovoru ve studiu na Kavčích horách přiznal, že blížící se konec působení ve funkci hlavy státu na něj doléhá.
Václav Klaus: Řada senátorů, kteří mě nyní žalují, se mi dříve klaněla
„Ke střídání dojít muselo, každý jsme to věděli, myšlenkově jsem na něj v tomto smyslu připraven byl. Ale jak se dny krátí a stěhujete od rána do večera něco, tak to na vás trošku doléhá. Musím přiznat, že ano,“ zahájil svou řeč prezident.
Václav Klaus vnímá žalobu senátorů na jeho osobu mimo jiné jako důsledek blížícího se sjezdu ČSSD. „Každý z těch senátorů se musel ukazovat, jak je silný, jak je zdatný a nemilosrdný,“ prohlásil prezident v exkluzivním rozhovoru pro ČT24. Nominální právo na svůj krok mají, smysluplné právo už ale v pohledu prezidenta Václava Klause ne.
Přiznal do jisté míry překvapení kritickým postupem některých z nich. „Mohu jmenovat lidi, kteří se vždycky velmi ukláněli přede mnou, usilovali o to, aby vedle mě mohli na tom či onom pódiu stát, strašně si vážili, když mohli přijít se mnou rokovat na Hrad… Je to opravdu o něco trapnější hra, než by se nezasvěceným lidem mohlo zdát,“ pronesl Václav Klaus, odmítl ale být konkrétní.
Končící prezident Václav Klaus při rozhovoru s Jakubem Železným
O amnestii jsem uvažoval deset let
Prezident k tématu nedávné amnestie, která vyvolala vlnu kontroverze, upřesnil, že vznikla v kolektivu jeho nejužších spolupracovníků a promýšleli ji deset let, po která se jako hlava státu zaobíral agendou žádostí o milost. „Hlavní tři skupinky, kterých se týkala, jsem měl vytipovány už dávno,“ uvedl. Přiblížil, že šlo o „malé tresty“, od počátku také měl v úmyslu zasáhnout do skupiny lidí s vysokým věkem.
Klaus také zdůraznil, že vždy vycházel z bezpočtu žádostí o milost. Třetí skupinu, o které byl přesvědčen, že je třeba s ní něco udělat, byly „nekonečně se vlekoucí případy, které sahají do začátku 90. let.“ Ministr spravedlnosti Pavel Blažek o úmyslu amnestie byl informován jistou dobu před jejím vyhlášením.
Václav Klaus: „Já jsem nechtěl dělat amnestii, která by byla jen hříčkou a týkala se několika desítek lidí. To nemá žádný smysl.“
Zjišťovat si, koho se také amnestie může dotknout ještě před jejím vyhlášením, by byla podle Klausových slov naprostá chyba. Při vyřizování žádostí o milost jde o jednotlivce a jejich příběhy, amnestie ale musí být anonymní a plošná. „Tam člověk přeci nesmí vědět, koho by se mohla týkat, protože to už by přeci mohlo být osobní,“ završil úvahu prezident.
Na pivo jsme s premiérem Nečasem nechodili
Končící prezident zmínil i své hodnocení směrem k premiéru a předsedovi občanských demokratů Petru Nečasovi. Předsedu vlády považuje po ideové stránce za sobě blízkého, s jeho premiérskou praxí ale musí občas nesouhlasit. „My jsme nikdy nebyli do té míry osobní, že bychom spolu chodili na pivo… On vůbec je člověk uzavřenější, který takové věci nedělá. My jsme nebyli ti, kteří by si spolu povídali, to určitě ne,“ zhodnotil obecnou povahu vzájemného vztahu.
GALERIE
Václav Klaus přichází do České televize zdroj: ČT24
Klaus se při rozhovoru v krátkosti ohlédl za všemi premiéry, které kdy jmenoval do funkce. Všichni byli podle něj něčím svébytní a kromě Petra Nečase každý z premiérů „na něco z toho svého komplikovaného“ skončil.
Nespokojenosti se nedivím
Václav Klaus připouští, že dnes nežijeme v jednoduché době. Zmínil tento postoj především pohledem ekonoma a životní úrovně: „Od roku 2008 nebo 2009, kdy to začalo euroamerickou finanční a ekonomickou krizí a skončilo to krizí eurozóny. Ekonomika stojí na místě a přešlapuje, lidem se nezvyšují platy, roste nezaměstnanost. To je jasně latentní živná půda pro to, aby byla nespokojenost. Já se tomu nedivím.“
Budou-li na mě útočit, do politiky se vrátím
Klaus také připustil, že pokud budou pokračovat útoky proti němu, mohl by se vrátit do politiky. Zmínil právě žalobu ze strany převážně levicových senátorů. „Celý ten souboj, který teď se mnou vedou někteří senátoři, tak to já myslím, že nedělají kvůli ničemu jinému, než aby mě za každou cenu do té politiky vtáhli, aby mě donutili je opět v některých příštích volbách porazit. Tak jestli tohle oni chtějí, tak ať v tom prostě pokračují. A pak tedy nezbude, abych já řekl, tak to tedy, holoubci, ne,“ prohlásil.
GALERIE
Rozhovor Václava Klause s Jakubem Železným pro ČT
Václav Klaus o Václavu Havlovi:
„Samozřejmě, že jsme spolu mnohokrát mluvili docela normálním způsobem. Na druhé straně byly i vyhrocenější okamžiky. Myslím, že se nám po mnoho let dařilo fungovat docela normálním způsobem. Nikdy ani na vteřinu jsem nezakrýval, že můj pohled na svět je od jeho diametrálně zásadním způsobem odlišný, řekl bych absolutně ve všem… Kdo začal opravdu hrubým útokem na mě, jsem nebyl já. Všichni si dobře vzpomenou na slavný rudolfínský projev, do té doby jsem ani desetinové slovo vůči Václavu Havlovi neřekl. To udělal on, nikoliv já.“
Tři klady a tři zápory působení? Zápory nevidím
V závěru rozhovoru dostal končící prezident otázku po sebezhodnocení: zda by dokázal vyjmenovat tři dobré a tři špatné věci, které ve své politické kariéře udělal. Zásadním způsobem se podle něj podařil převod z centrálně plánované ekonomiky do ekonomiky tržní. Také vyzdvihl svůj příspěvek k vytvoření standardního politického systému politických stran a poklidné rozdělení Československa. „Nemyslím, že se všechno zdařilo, ale že bych si myslel, že se něco stalo fatálním, špatným způsobem, mluvím o systémových věcech, o tom já přesvědčen nejsem,“ odpověděl v závěru Václav Klaus na výzvu k zhodnocení negativ.