Praha - Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka konstatoval před zítřejším jednáním s církvemi, že výsledek v prvním sledu závisí na vstřícnosti náboženských sdružení. Smlouvy rychle uzavřené minulou vládou podle Sobotky výrazně omezují možnost na redukci parametrů majetkového vyrovnání. Sobotka chce také od církví závazek, že peníze od státu využijí na veřejně prospěšné projekty. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub pro ČT řekl, že na setkání s předsedou ČSSD si chtějí především poslechnout jeho zdůvodnění slov o velkorysosti, když jsou to církve, které redukovaly své požadavky a vyšly vstříc státu. Přiliš prostoru pro snižování náhrad nevidí ani katolická církev, ani třeba židovská obec. Součástí restitucí je i budoucí postupné odstřižení placení církví ze státního rozpočtu.
V redukci církevních restitucí nás omezují smlouvy, couvá Sobotka
„Tím, že byly závazky státu velmi rychle zasmluvněny…, omezuje to prostor pro redukci církevních restitucí. V případě, že by se některé změny provedly bez ohledu na příslušné smlouvy, mohlo by to vystavit stát riziku určitých žalob,“ prohlásil první muž ČSSD. Jeho strana tedy preferuje jako první cestu k redukci majetkového vyrovnání jednání s církvemi. „Přece je to papež František, který hovoří o tom, že církev by měla žít v chudobě a že by se měla starat o potřebné,“ dodal na brífinku první muž ČSSD.
Sobotka rozlišuje politická jednání o restitucích a jednání s církvemi samotnými. V rámci politické linie má za to, že ve sněmovně by se našel dostatek poslanců, kteří by změny v církevních restitucích podpořili.
Jenže v podvečer uvedl předseda lidovců - možného koaličního partnera ČSSD - Pavel Bělobrádek, že KDU-ČSL nebude ve vládě, pokud se sociální demokraté pokusí získat podporu pro změnu zákona o církevních restitucích mimo koalici. Šéf lidovců to řekl Českému rozhlasu Plus. Bělobrádek proto bude chtít pojistku v koaliční smlouvě.
Řady pozemků jsme se zřekli a i my šetříme, reaguje biskupská konference
Od jednání se zástupci jednotlivých církví si Sobotka slibuje jejich vstřícnost. „Chci požádat církve, aby redukovaly rozsah finančních kompenzací, které byly v rámci církevních restitucí církvím garantovány. Měly by projevit určitou sounáležitost s českou společností v situaci, kdy je ve veřejném sektoru nedostatek finančních prostředků…,“ řekl. Hodlá prý rovněž vyřešit dopady na areál Pražského hradu, i tady by přivítal vstřícnost církve, aby se do budoucna otázka vyřešila.
Podle sekretáře českých biskupů Tomáše Holuba zástupci církve hodlají Bohuslavu Sobotkovi ukázat na konkrétních číslech, že dvoutisícina státního rozpočtu a částka čtyřikrát nižší, než stát dnes dává z daní na fotovoltaiku, není až taková štědrost, o jaké Sobotka mluví. Připomíná, že církve se již bez náhrady zřekly řady majetků v národních parcích nebo pozemků se sportovišti a podobně. „To jsou věci, které nejsou vyčísleny ve finančních náhradách a kterých jsme se zřekli ve prospěch státu.“ Podobně mluví také předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek: „Pokud by se na tom něco měnilo, tak by to pro nás bylo vlastně likvidační, protože z dlouhodobého hlediska je to pro nás nevýhodné a pro stát to je výhodné.“
Dominik Duka na svém facebookovém profilu: „Nabídli jsme už několikrát ústupek, například že bychom místo části peněz přijali dluhopisy, abychom tak odlehčili státnímu rozpočtu. Mnoha věcí jsme se už zřekli, celkově asi třetiny našeho nároku.“
Sekretář České biskupské konference Tomáš Holub: „Musím se přiznat, že moc nerozumím tomu, zda všechna péče o kulturní památky, vedení škol, o které je obrovský zájem, péče o staré a potřebné lidi, stojí ročně méně nežli 1,5 kilometru dálnice.“
Sobotka chce závazek prospěšnosti účelu peněz od státu
Sobotka rovněž avizoval požadavek, aby církve otevřeně deklarovaly účel, na který použijí finanční prostředky od státu. „Měly by se zavázat, že je využijí na veřejně prospěšné účely,“ požaduje předseda sociálních demokratů s tím, že by se nemělo stát, aby peníze od státu církve „prohospodařily“ a pak přišly a požadovaly peníze od státu.
Podle biskupského sekretáře Tomáše Holuba je zájmem samotných církví, aby za pár let nemusely přijít s prosíkem. „My jsme ti, kdo se snaží, jak pan Sobotka říkal, abychom za pár let nemuseli přijít za státem s tím, že nám došly prostředky na službu společnosti. Proto budeme transparentně hospodařit tak, abychom nejen na 10, 20 nebo 30 let, ale na staletí měli základnu, z které bychom mohli společnosti sloužit,“ reagoval biskupský sekretář.
Církve navíc podle jejich zástupců tvoří rozpočty na staletí dopředu, a proto už teď vědí, co s restitučními penězi. „Je to práce s dětmi, je to práce s rizikovou mládeží. Máme spoustu činností, jako jsou zdravotnická zařízení, sociální zařízení, pracujeme v poradenských službách,“ vyjmenovává místopředseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.
Prostor pro snižování náhrad není
„My moc velký prostor nevidíme,“ řekl k požadavku na snížení náhrad tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Dohoda se státem podle jeho slov mohla vzniknout proto, že církve na finanční částku přistoupily, aby se církevní vyrovnání konečně uzavřelo, i když to pro církve a náboženské společnosti nebylo výhodné. Dodal, že finanční část restitucí vycházela ze současného státního příspěvku státu církvím, který činí kolem 1,5 miliardy ročně. Pro Federaci židovských obcí nehrál majetek roli, dodal Kraus. Zatím totiž objevila pouze osm pozemků, o něž může žádat, veskrze jde o kousky hřbitovů.
- Čas na podávání žádostí o vydání majetku mají církve a náboženské společnosti do konce roku. Do 7. listopadu evidovaly úřady celkem 2 212 výzev o vydání 51 593 pozemků a 243 staveb.
Holub v Interview: Z 50 000 žádaných pozemků vydal stát za deset měsíců 150
Tomáš Holub upozornil také na to, že stát zatím není ve věci vydávání pozemků příliš spolehlivým partnerem. „Nevím, jestli to jsou obstrukce, ale když víme, že jsme požádali celkově o víc než 50 000 pozemků a po více než 10 měsících stát vydal slovy sto padesát, tak v té chvíli - jestliže v zákoně je napsáno, že 6 měsíců je doba, po kterou se má zkoumat jednotlivá žádost - tak se nám zdá, že to není úplně nejrychlejší,“ řekl v Interview Daniely Drtinové.
Otázka církevních restitucí by mohla zkomplikovat jednání o vládě, pro lidovce – možného koaličního partnera ČSSD – je totiž úprava majetkového vyrovnání s církvemi passé: „My jsem avizovali, že pro nás je tato záležitost uzavřenou kapitolou. Je tady zákon, který byl i napaden u Ústavního soudu a ten ho nezamítl a ponechal v platnosti. Na tento zákon jsou navázány platné smlouvy a prakticky není možné cokoliv revidovat, pokud se nechceme chovat protiprávně,“ prohlásil v Událostech první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.