Praha – Církevním restitucím, jak je schválili poslanci stran bývalé koalice, možná s předčasnými volbami odzvonilo. Za myšlenku sociálních demokratů na rok odložit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, během něhož by mohlo dojít k revizi legislativní normy, se staví vedle komunistů i druhý nejúspěšnější subjekt ANO 2011. Dohromady mají tyto tři strany v nové sněmovně 130 mandátů. Že by se mohlo přidat i 14 poslanců Úsvitu, připustil v debatě vítězů předseda Tomio Okamura.
Sobotka deklaruje cíl sociálních demokratů vyvolat jednání s církvemi a dosáhnout redukce finanční části církevních restitucí, stejně jako více kontrolovat vydávání majetku. ČSSD požaduje roční odklad zákona, během této doby by stát mohl podle něj získat větší jistotu, že dojde k vydání pouze toho majetku, na který mají církve a náboženská hnutí skutečně nárok.
Požadavek ČSSD na revizi církevních restitucí se Andreji Babišovi zamlouvá, považuje je za nejasné a „zahalené v mlze“. Pro předsedu ANO 2011 přišly v nevhodnou dobu, kdy je řada lidí „na pokraji chudoby“, a nyní má odejít majetek a pozemky za stamiliardy, aniž by někdo jasně vymezil jeho rozsah. Postavil se tedy za myšlenku zákon na rok pozastavit.
Vojtěch Filip pouze rekapituloval, že KSČM nepovažuje církevní restituce za skutečně restituční, protože odporují principům, na nichž se legislativní normy o majetkovém vypořádání v devadesátých letech budovaly. „Zákon může být, jako každý jiný, zrušen parlamentem… Podle mého soudu nyní musíme zákon pozastavit, souhlasím s ČSSD, že roční moratorium je velmi dobrý moment, a poté s referendem, nebo bez něj se dohodneme, jaká změna zákona přijde,“ prohlásil první muž komunistů.
Za nešťastné považuje současné majetkové vyrovnání s církvemi i Úsvit. Tomio Okamura by také rád, aby existoval jasně daný soupis majetku, který se má vrátit. V současnosti nemůže jasně říci, zda je pro roční odklad, k takovému vyjádření by potřeboval analýzu fáze, v níž se již rozběhnuté církevní restituce nacházejí. „Zákon je ale komplexně špatný a poškozuje všechny dotyčné strany,“ tvrdí Okamura.
Zástupci ČSSD a komunistů jednali na první povolební schůzce především o orgánech nové Poslanecké sněmovny a církevních restitucích. Další setkání si obě strany naplánovaly po jednání ČSSD s ostatními politickými uskupeními. Debatovalo se například o možném zmrazení vydávání majetku v rámci církevních restitucí. S dalšími sněmovními stranami chtějí sociální demokraté jednat od úterý. Již v neděli chce Sobotka o schůzku požádat prezidenta Miloše Zemana. Předpokládá, že by se s ním mohl sejít „v krátkém čase“.
Církevní restituce jako programové jablko sváru
Pavel Bělobrádek připustil, že neshoda nad tématem církevních restitucí by mohla zapříčinit kolaps v případném jednání o jakékoli účasti lidovců na vládním projektu. Považuje restituce za užitečné nejen proto, že stát přestane financovat církve a ony budou muset samy hospodařit. Ale také z toho důvodu, že jde o právní otázku, do které by stát neměl zasahovat, obzvláště existuje-li již judikát Ústavního soudu. Sporné restituční kauzy pak má řešit soud. „V civilizovaném právním systému to tak má být,“ shrnul svůj postoj šéf lidovců.
Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci.
