Pacienti i lékaři se musejí vyrovnat s výpadkem léků. Na trhu chybí některá lokální antibiotika, například framykoin. Shodná alternativa přitom neexistuje. Lékaři upozorňují, že chybí systém, který by je na výpadek léku upozornil, aby ho zbytečně nepředepisovali. Vláda chce reagovat zákazem vyvážení nedostatkových léků do zahraničí.
Framykoin je lokální antibiotikum hojně užívané k léčení drobných zanícených ranek, špatně se hojící záděr nebo malých jizev. Jenže ani s receptem teď člověk v lékárně neuspěje. Mastička má od srpna výpadek.
„Musíme pacienty posílat zpátky k doktorům, aby si to s nimi vyřídili,“ říká lékárník Vahe Khachatryan. „Musí napsat jinou mastičku, protože alternativa s úplně stejným složením neexistuje,“ dodává vedoucí lékárny Alexandra Bekeninová.
Výrobce problém přiznává, ale tvrdí, že je pouze dočasný. „Důvodem je nutnost nové registrace přípravku související se změnou dodavatele účinné látky,“ vysvětlil nedostupnost léku mluvčí Sanofi Group CZ Filip Hrubý. Znovu by se měl framykoin v lékárnách objevit na jaře.
Lokálních antibiotik ale chybí více. „Vnímám to jako velký problém, který se v posledních měsících zintenzivnil. O výpadku se dozvídáme až ex post, většinou po zavolání z lékáren,“ stěžuje si lékař Jiří Bartoš. „Ve chvíli, kdy je nám nahlášeno přerušení dodávek, okamžitě zjišťujeme, jestli existuje nějaký náhradní léčivý přípravek. Pokud ano, tak je uvádíme do databáze, aby veřejnost i lékárníci a lékárny věděli,“ tvrdí mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Šustová.
Jenže Jiří Bartoš předepíše pacientům v průměru 120 léků. Hledat každý z nich v databázi nestíhá. Podle Sdružení praktických lékařů by pomohlo, kdyby Státní úřad pro kontrolu léčiv lékaře plošně informoval třeba e-mailem.
Vláda chce zamezit reexportu léků
Důvodem výpadku léků může být i jejich reexport - medikamenty určené pro české pacienty se vyvezou do zahraničí. Podle posledních čísel za rok 2014 se to týkalo 6,3 milionu balení léčiv v hodnotě pěti miliard korun.
Potíže jsou především s léky na rakovinu nebo nemoci srdce. V Česku jsou levnější než na Západě. Distributoři je skoupí a se ziskem prodají třeba v Německu nebo ve Skandinávii. „Tlak ze strany těch, kdo léky vyváží, aby česká regulace neexistovala, je obrovský,“ soudí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Vláda chce této praxi zamezit, alespoň v případech, kdy by hrozilo, že léčiv v Česku zůstane nedostatek. „Návrh počítá s možností uložit sankci až 20 milionů korun, respektive zcela zakázat činnost reexportéra,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Nově by se Státní ústav pro kontrolu léčiv dozvěděl předem o reexportu každého léčiva, které je pro české pacienty nenahraditelný.
„Opatření povede pouze ke zhoršení služeb vůči pacientům a ke snížení konkurence. Zlikviduje se malá a střední distribuce,“ oponuje plánům ministerstva Linda Prokopová, tajemnice Asociace evropských distributorů léčiv.
„Zdá se nám, že zákon je vyvážený,“ staví se k návrhu pozitivně bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Akutní nedostatek léků tento zákon neřeší. Neřeší totiž, co se stane v okamžiku, kdy sem není dovážen,“ nesouhlasí člen poslaneckého Výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). Na rozdíl od Česka už všechny okolní státy mají reexport léků zákonem omezený. Slovensko od roku 2013.
