Praha - Provozování léčitelské praxe získalo s několika absurdními případy špatnou pověst. Léčení rakoviny pitím dezinfekce, dotekem nebo fotografií. Přitom rodiče šestiletého chlapce čelí obvinění z vraždy, protože se řídili radou léčitele. Hrozí jim patnáct let, léčiteli nic, protože chybí důkazy. A jak se mají lidé mezi léčiteli orientovat? Do budoucna to bude ještě mnohem horší, pravděpodobně totiž skončí jediný svaz léčitelů v ČR. Informace zjišťovala Lenka Pastorčáková pro pořad 168 hodin.
Ministerstvo zdravotnictví si je problému s šarlatány vědomo, nicméně návrh na řešení žádný není. V sousedním Německu je profese podmíněna zkouškou a licencí, a kdo pochybí, o povolení přijde. V Česku nic takového není. Situaci by mohl ještě zhoršit konec Českomoravského svazu léčitelských umění, který poskytoval alespoň nějaký registr těch, kteří provozují alternativní medicínu. „Ti léčitelé, kteří jimi nejsou, ale jen si na ně hrají, vytvořili takovou mediální kampaň, že nikdo to už nechce dělat a nechce se sdružovat,“ uvedl místopředseda svazu Jaromír Kolařík.
Obětí je malý chlapec
Základní překážkou při snaze prosadit trest bývá nedostatek důkazů. Neoficiální status vede k tomu, že se nevedou písemné materiály. Příkladem sporu, kdy je slovo proti slovu, jsou rodiče šestiletého Vaška, který se narodil s fyzickým i psychickým postižením a trpěl epilepsií. Rodina potom musela řešit ještě cukrovku, ale běžné medicínské prostředky jeho stav nezlepšovaly.
„Vystřídal 20 léků za krátký život. Respektovali jsme pokyny lékařů, ale jenom do chvíle, kdy Vašíkovi bylo hůř a hůř,“ uvedl partner jeho matky Jany. Ta tvrdí, že jim léčitelé doporučili, aby nechodili do nemocnice, že to zruší působení alternativní medicíny. Léčitel, kterého kontaktovali a který o sobě říká, že jen harmonizuje, je jiného názoru. Údajně vždycky říkají, aby věc konzultovali s lékařem.
Čí je vina?
Léčitelé dali dvojici naději na zlepšení Vaškova zdraví. Měl se stabilizovat do půl roku, ale následujícího roku se nedožil. Případ skončil u soudu, který zatím nepravomocně rozhodl o trestu patnácti let vězení za vraždu pro rodiče. „Vinu neseme. Vinu do určitých mezí ano, že jsme šli jinou cestou, ale rozhodně jsme se nedopustili vraždy,“ uvedli rodiče.
Obě strany se neshodnou ani na tom, co bylo předmětem „léčení“. Za smrt Vaška totiž může právě opomenutí léčby cukrovky. Rodiče trvají na tom, že jim léčitel řekl, že Vašek cukrovku nemá, a tak by měli inzulín postupně vysazovat. Léčitel se hájí, že se zabývá pouze imunitním systémem a stravou a že téma cukrovky s rodiči neprobíral. Měli se bavit pouze o problému s počůráváním a nervozitou.
"Ti lidé jsou v podstatě závislí na těchto léčitelích, nejsou úplně rovnoprávnými partnery schopnými čelit takovémuto sofistikovanému nátlaku. Myslíme si, že by to měla být velmi přitěžující okolnost," uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Tento konkrétní případ byl pohnutkou pro zřízení speciální e-mailové schránky ministerstva, kam se měli obracet lidé v případě podezřelé či negativní zkušenosti s léčitelem. V jednom zveřejněném případu figurovala mladá dívka s diagnózou rakoviny ledviny. „Uvěřila léčiteli, který ji začal ujišťovat, že to rakovina není, že to jsou paraziti. Bohužel je to již tři měsíce, co není mezi námi. Bohužel nemám proti tomuto léčiteli žádné důkazy,“ uvedl ve zprávě její přítel.
Cestou není ani zákaz této činnosti. Přednosta Ústavu etiky na lékařské fakultě Marek Vácha upozorňuje, že návštěvy léčitelů jsou i příznakem nedostatků ve zdravotnictví. „To, že lidé navštěvují alternativce, je velmi silným vzkazem pro naše státní zdravotnictví, že by se leccos ještě mohlo zlepšit,“ uvedl. V některých případech funguje i spolupráce. V areálu havířovské nemocnice pracuje třeba Tomáš Jarolím, kterého někteří lékaři tolerují, někteří k němu pacienty i posílají. Bez evidence alespoň ve svazu se podle Váchy nicméně dostáváme znovu „do divokých dob“.
