Praha - Premiér v demisi Jiří Rusnok i ministryně spravedlnosti Marie Benešová odmítli návrh hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury na odklad účinnosti občanského zákoníku do roku 2015. Novou legislativní normu kritizují odborníci i veřejnost kvůli mnohým zmatkům, které může od příštího roku přinést. Okamura proto chtěl vytvořit prostor, aby se zákoník mohl upravit – kvůli tomu také navrhoval vznik expertní skupiny ve sněmovně. Zástupci vlády ale sdělili, že normu už nelze odkládat a změny musí přijít až v novelizaci.
Úsvit neuspěl u vlády s návrhem odkladu nového zákoníku
Okamura pro ČT zdůraznil, že dnešním stanoviskem tak definitivně začne nový zákoník platit od 1. ledna. Z legislativních důvodů totiž může jeho odklad už navrhnout pouze kabinet, nikoliv sněmovna. „Vláda řekla, že ten odklad nenavrhne a že se přiklání k řešení ho přijmout v tomto nedokonalém znění a posléze ho novelizovat,“ zmínil lídr Úsvitu přímé demokracie.
Právě s novým zákoníkem ale začnou platit například odlišné právní lhůty, což při další novelizaci přinese zmatek, myslí si Okamura. „My jsme navrhovali, aby hned od ledna vznikla ve sněmovně expertní skupina, která by na doladění odloženého zákoníku okamžitě začala pracovat. Teď se hrozíme toho, jaký právní chaos nastane příští rok. Občané budou mít menší možnost vymahatelnosti práva,“ dodal.
Co odborné veřejnosti vadí?
- V řadě věcí si nový zákoník odporuje
- Nesrozumitelnost některých pojmů
- Soudy ani občané prý nejsou na zásadní změny připravení
- Řada doprovodných zákonů může být kvůli chaotickému přijímání chybová
Okamura zmínil, že pokud se nepodaří účinnost odložit, podpoří ve sněmovně zákonná opatření, která s novým občanských zákoníkem souvisí a která by poslanci měli projednat na své první schůzi. „Samozřejmě v tom případě je lepší, aby vstoupil v platnost v takové formě, aby alespoň trošku fungoval. Pro ta zákonná opatření hlasovat budu,“ prohlásil Okamura.
Šéf hnutí Úsvit přitom už dříve prohlásil, že podporu odkladu projednal s předsedou ANO Andrejem Babišem i se šéfem komunistů Vojtěchem Filipem. I kdyby ale Úsvit získal podporu KSČM i ANO, ve sněmovně mají dohromady jen 94 poslanců, sedm hlasů by jim tak k prosazení změny chybělo. Rusnok navíc už dříve řekl, že odložení nového zákoníku těsně před jeho plánovaným nástupem by bylo nezodpovědné, i když jeho vláda není příznivcem nového kodexu: „Jsme ale zodpovědní správci této země, nemůžeme zacházet s tak zásadními normami, že měsíc před jejich definitivním spuštěním po mnohaleté přípravě řekneme, že to odložíme… S touto romantickou představou se už všichni rozumní lidé rozloučili.“
Nový občanský zákoník má nabýt účinnosti 1. ledna 2014. Kodex o víc než třech tisících paragrafech společně se zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém přináší zásadní změny do českého soukromého práva. Nahradí občanský zákoník, který byl přijat v roce 1964 a vychází z tehdejších názorů na soukromé právo. Proto byl od té doby mnohokrát novelizován, což přispělo k roztříštěnosti úpravy občanskoprávních vztahů do mnoha různých předpisů.
Jedním z cílů autorů nového zákoníku bylo vytvořit komplexní normu. Nově upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy. Zlepšit se má například pozice občanů, kteří trpí nějakou nemocí, například duševní poruchou. Lépe budou ochráněna i práva osob, které byly dosud zbavovány způsobilosti k právním úkonům. Rozšíří se i možnosti nakládat s vlastnictvím v rámci dědického práva.