Ústavní soud odmítl stížnost soudců na zmrazení platů

Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení části vládní reformy veřejných financí, který podal jeden ze senátů Městského soudu v Brně. Návrh mířil proti zmrazení platů soudců v letech 2008 až 2010. Jedno z úsporných opatření zakotvených v reformním zákonu, který začal platit 1. ledna, je prý protiústavní a zasahuje do soudcovské nezávislosti. ÚS již před doručením soudcovské stížnosti obdržel návrh poslanců ČSSD na zrušení celé reformy, proto podnět již před několika týdny odmítl. Řekl to mluvčí ÚS Michal Spáčil.

„V případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná, je návrh nepřípustný,“ uvedli v odmítavém rozhodnutí soudci Ústavního soudu. Podobně naložili i s návrhem poslanců KSČM na zrušení reformy. Zatím patrně poslední, čtvrtý návrh proti reformě podala skupina senátorů. Míří jen proti části reformy, důvodem je způsob jejího přijetí. Stále není zřejmé, kdy Ústavní soud o reformě rozhodne a jakým způsobem ji projedná. Předseda ÚS Pavel Rychetský naposledy uvedl, že soud nejspíš návrh poslanců ČSSD rozdělí na několik částí, aby rozhodnutí urychlil.

Návrh senátu Městského soudu mířil jen proti jednom odstavci reformního zákona. Zmrazení platů soudců je prý neústavní, zásahy do práva na materiální zajištění údajně ohrožují soudcovskou nezávislost. „Již od roku 1997 dochází ke zcela pravidelnému zasahování do platových poměrů soudů. Důsledkem je naprostá ztráta jakýchkoliv záruk ve stabilitu platových poměrů,“ stojí v návrhu.

Soudci městského soudu se odvolávají na starší verdikt ÚS, podle kterého lze platy soudců omezovat jen v případě, že nastanou výjimečné a mimořádné okolnosti ohrožující stát. „Podle názoru soudu nenastaly takové výjimečné okolnosti. Snaha státu o konsolidaci veřejných rozpočtů je pouhým obecným motivem, a to bez konkrétního vztahu k soudcům při respektování jejich specifického postavení a úkolů v dělbě moci,“ míní senát městského soudu.

První stížnost na reformu veřejných financí podali poslanci ČSSD 22. října. Vadí jim například poplatky u lékaře a také způsob, jakým byl reformní zákon projednáván.

Další stížnost podali poslanci KSČM spolu s několika členy klubu ČSSD. Podle nich bylo porušeno například legitimní očekávání voličů, protože finanční reformu sněmovna schválila jen díky dvěma bývalým sociálně demokratickým poslancům Michalu Pohankovi a Miloši Melčákovi. Vytýkají také zákonu zavedení daně z takzvané superhrubé mzdy. ÚS ale druhou stížnost odmítl, je prý takřka totožná s prvním podnětem. V takových případech soud buď oba návrhy spojí, nebo jeden upřednostní a druhý odloží. O stížnosti senátorů podle přehledu plenárních věcí zveřejňovaného na internetu zatím soud nerozhodnul.