Praha - Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dnes spustil informační kampaň na podporu bezpečnosti léků. Ředitel Martin Beneš řekl, že zdravotníci i pacienti mohou hlásit nežádoucí účinky na webu ústavu. Uvedl, že loni přišlo 1 436 hlášení, z nich 1 303 o závažných účincích a 133 o nezávažných. Nejčastěji šlo o kožní reakce a poruchy trávicího a dýchacího ústrojí. Způsobily je především léky na infekce, cévní a nervový systém a cytostatika.
Ústav spustil kampaň za bezpečnost léků, objevují se nežádoucí účinky
„Pro zajištění bezpečnosti pacientů má sledování bezpečnosti i po registraci léku a jeho uvedení na trh zásadní význam,“ zdůraznil ředitel. V uplynulých pěti letech přijal ústav necelých sedm tisíc hlášení, z nichž více než sto souviselo s úmrtím. Pokud hlášení potvrdí nepříznivé vedlejší účinky u některého léku častěji nebo v závažnější míře, mění se text příbalového letáku, omezuje se použití léku, mění se dávkování, lék se váže na recept a ve vzácných případech se stahuje z trhu, popsal další postup ředitel.
Ředitel SÚKL Martin Beneš pro ČT24:
„My čekáme, že pacienti budou využívat obou metod, to znamená jak přímého hlášení, tak hlášení cestou ošetřujícího lékaře nebo lékárníka.“
Reportáž Marty Machkové (zdroj: ČT24)
Zdůraznil, že k českým pacientům se nedostane lék, který by neprošel rozsáhlým testováním. Počet účastníků studie je ale vždy omezený. V praxi pak může být lék podán i za jiných podmínek, než za jakých byl testován, například ho dostanou nemocní s vyšší citlivostí na účinnou látku. Lékaři, farmaceuti a další zdravotníci v Česku mají ze zákona povinnost nežádoucí účinky léčivých přípravků hlásit. Tuto možnost mají jako jedni z mála i čeští pacienti, připomněl ředitel.
V ČR přibývá hlášení nežádoucích účinků léčiv
Po roce 1989 v Česku výrazně ubylo hlášení nežádoucích účinků, a to i přes významný růst počtu registrovaných a používaných léčiv. Od roku 1995 hlášení zvolna přibývá, přitom se počty léčiv na trhu drží kolem osmi tisíc kódů. Počet hlášení však stále nedosahuje dřívější úrovně, v roce 1988 bylo přes pět tisíc hlášení. Zdravotníci nehlásí všechny účinky, což podle Beneše brání efektivně předcházet možným rizikům pro zdraví pacientů.