Brno - Ústavní soud rozhodne o kontroverzní novele zákona o soudech a soudcích příští týden. Vyhlášení nálezu o reformě, která podle části právnické obce zasáhla do nezávislosti justice, odročil na 14. října. Soudci dnes ukončili dokazování, vyslechli si závěrečný návrh a odebrali se na téměř dvě hodiny k poradě. Poté jen oznámili, že se vyhlášení odkládá. Návrh proti novele zákona o soudech a soudcích a dalších souvisejících norem podalo 17 senátorů.
ÚS rozhodne o změnách zákona o soudech a soudcích 14. října
Senátoři, které dnes zastupovala předsedkyně klubu Top 09 a Starostů Soňa Paukrtová, zpochybnili v první řadě správnost legislativní procedury při schvalování novely zákona. Poslanci schválili velkou část reformy justice v podobě komplexního pozměňovacího návrhu. Celé pasáže předloženého návrhu zákona tak z iniciativy ústavně-právního výboru sněmovny nahradil nový text. Podle senátorů jde o podobně nevhodný způsob tvorby zákonů, jako takzvané přílepky, které ÚS již dříve zapověděl.
„Je-li formou komplexního pozměňovacího návrhu měněn zákon, který se týká základních pilířů demokratického soudu, pak je to podle mého soudu velice závažná záležitost,“ řekla Paukrtová. U komplexních pozměňovacích návrhů chybí podle senátorky řádná příprava a odůvodnění změn. Existuje zvýšené riziko, že vznikne nesrozumitelná a nekvalitní norma, míní senátoři. Příčinou podobného postupu prý mohla být snaha vyhnout se nepohodlné debatě s odbornou veřejností a soudci.
Studio ČT24 - o zákonu o soudech a soudcích (zdroj: ČT24)
Pospíšil: časově omezený mandát je správný
Novelu prosadil v roce 2008 tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Šlo o reakci na nález ÚS v případu neúspěšného odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu. Podle části právnické obce však novela místo posílení nezávislosti soudní moci přinesla ještě více pravomocí exekutivě.
Podle novely jsou soudní funkcionáři jmenováni s časově omezeným mandátem, desetiletým pro funkcionáře nejvyšších soudů, sedmiletým pro funkcionáře ostatních soudů. Když mandát vyprší, může být funkcionář znovu jmenován. O tom ale rozhoduje ministr spravedlnosti a prezident. Podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka je špatné, že tuto pravomoc má v rukou jen moc výkonná. „Časově omezený mandát u soudního funkcionáře je mimořádně důležitý, zavedla to řada zemí Evropské unie. Ten kdo řídí soud, má být manažerem, a má odpovídat za výsledky soudu. Pokud někdo vykonává náročnou manažerskou funkci, pak by jí neměl vykonávat dvacet třicet let bez toho, že by bylo hodnoceno, jestli ji vykonává dobře, či nikoliv,“ uvedl k tomu ve Studiu ČT24 Pospíšil a znovu zopakoval, že myšlenka časově omezeného mandátu je podle něj správná. Lichovník by si ale představoval nejvyšší soudní radu, jakési kolegium soudců, které by doplnili zástupci moci zákonodárné i výkonné - a ti by pak soudní funkcionáře společně navrhovali a prezident by je následně jmenoval.
Senátorům se také nelíbilo například to, že šéfce Nejvyššího soudu dala reforma pět let do případné obměny, zatímco vedení Nejvyššího správního soudu dostalo deset let ve funkci.
Jiří Pospíšil