Brno - Ústavní soud (ÚS) rozdělil návrh poslanců ČSSD na zrušení vládní reformy veřejných financí na tři části, které bude projednávat zvlášť. Očekávané rozhodnutí by tak mělo padnout rychleji. Na rozdělení se na dnešním zasedání dohodli ústavní soudci. Řekl to mluvčí ÚS Michal Spáčil. Stále však není jasné, v jakém časovém horizontu ÚS o reformě rozhodne, ani kdy se uskuteční případné první veřejné jednání.
ÚS rozdělí zkoumání reformy na tři části
ÚS bude zvlášť zkoumat části reformního zákona související se zdravotnictvím, sociálními věcmi a zbytek normy. Každého dílu se ujme jiný soudce zpravodaj.
„Vyloučením obsahově odlišných a komplexních návrhů k samostatnému projednání vytváří Ústavní soud, v souladu s principem procesní ekonomie, prostor pro efektivnější a souběžné posouzení předložených návrhů,“ uvedli soudci v usnesení.
První blok problémů tvoří části reformního zákona spojené se zdravotním pojištěním, poplatky u lékaře a doplatky na léky. V druhém řízení bude soud zkoumat novinky v sociálním zabezpečení, například změny zákonů o státní sociální podpoře, sociálních službách, důchodovém pojištění, obcích a služebního zákona. Do třetího řízení se převádějí zbývající části reformy, zejména změny v daňové sféře.
„Mně jde o to, aby se Ústavní soud pokusil rozhodovat co možná nejrychleji a nejspravedlivěji, a pokud toto k tomu přispěje, tak je to jedině dobře,“ reagoval na rozhodnutí místopředseda klubu poslanců ČSSD David Rath.
Poslanci ČSSD napadli reformu, která vstoupila v platnost 1. ledna, už loni v říjnu. Vadí jim například poplatky u lékaře a také způsob, jakým byl reformní zákon projednáván. Navrhují zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí. Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh. Ostatními se zabývat nebude, z poslanců KSČM a opozičních senátorů však udělal účastníky řízení.
Ústavní soudci budou podle předsedy Pavla Rychetského zkoumat jen ústavnost reformy veřejných financí. „Sociální nebo politické aspekty včetně dopadů normy nepřísluší Ústavnímu soudu posuzovat - ty jsou ve výlučné kompetenci moci výkonné a zákonodárné,“ uvedl v pondělí Rychetský.