Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl další stížnost poslance Davida Ratha, jenž čelí podezření z korupce. Stížnost směřovala proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o politikově vazbě. Celkem Rath podal tři stížnosti. Ústavnímu soudu zbývá rozhodnout ještě o jedné.
ÚS odmítl další stížnost Ratha, směřovala proti vazbě
Podle jednoho z Rathových obhájců Romana Jelínka však ÚS v odůvodnění zároveň uvedl, že ústečtí žalobci měli postoupit případ místně příslušnému státnímu zastupitelství - tedy do středních Čech.
Rath v odmítnuté stížnosti argumentoval například tím, že se krajský soud nezabýval údajnými vadami v předcházejícím řízení. Jde například o podmínky shromažďování důkazů proti poslanci. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, rozhodnutí o vazbě prý bylo za daných okolností oprávněné.
Politik také uváděl, že ústecké krajské státní zastupitelství nebylo v jeho věci místně příslušné, a mělo tak kauzu předat. Podle Jelínka mu dal soud za pravdu a uvedl, že se mu v tomto ohledu jeví postup státního zastupitelství jako účelový a porušující právní ustanovení. „Právní názor vyslovený Ústavním soudem k místní nepříslušnosti státního zastupitelství před zahájením trestního stíhání klienta považuji za průlomový,“ uvedl advokát.
Advokáti podle ÚS nevyčerpali všechny možnosti obrany
Mluvčí soudu Jana Pelcová potvrdila, že se soud v usnesení kriticky vyjádřil k místní příslušnosti kauzy. „Zdrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu,“ stojí konkrétně v usnesení ÚS. Ani to však nevedlo k vyhovění ústavní stížnosti. Rathovi obhájci totiž podle ÚS nevyčerpali před podáním stížnosti ostatní možnosti obrany. Například měli vznést námitku proti místní nepříslušnosti dozorujícího státního zástupce.
Třetí, dosud nerozhodnutou ústavní stížnost má na starost soudkyně Ivana Janů. Směřuje proti postupu Poslanecké sněmovny na červnové schůzi, kdy poslanci poprvé rozhodli o přípustnosti Rathova stíhání. Rathovi vadilo například to, že na schůzi nemohli vystoupit jeho právníci. Nelze předjímat, za jak dlouho Ústavní soud rozhodne.
Policie nejprve obvinila Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku. Policisté ho v polovině května zadrželi s krabicí, v níž byly peníze. Podle policie šlo o úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Počátkem září sněmovna vydala Ratha ke stíhání také kvůli dalším údajným úplatkům. Bývalý středočeský hejtman si je prý vzal za to, že zasahoval do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici.
Za přijetí úplatku hrozí poslanci v případě odsouzení až dvanáctileté vězení. Spolu s Rathem obvinila policie také další údajné aktéry korupční kauzy, například ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou či někdejšího poslance Petra Kotta.
Okresní soud Praha-východ původně rozhodl, že by se Rath mohl dostat z vazby na svobodu po zaplacení finanční záruky 14 milionů korun. Krajský soud v Praze ale rozhodnutí zrušil a stanovil, že propuštění na kauci není možné. Nadále prý panuje obava, že by bývalý hejtman mohl utéct a že by mohl pokračovat v trestné činnosti.