Hlubinné úložiště jaderného odpadu by mělo vzniknout buď v lokalitě Horka pod Velkým Meziříčím, nebo Kraví hora na Žďársku. V ostatních pěti vytipovaných lokalitách se geologický průzkum zatím neuskuteční a bude pokračovat pouze v případě, že se změní postoj tamních obcí. Starostové z lokalit Horka a Kraví hora jsou vyjádřením ministerstva průmyslu zaskočeni. V lokalitě Horka se už konala místní referenda proti úložišti a místní chtějí dát najevo, že úložiště nechtějí.
Úložiště jaderného odpadu má vzniknout v Horce nebo na Kraví hoře
Pokud se ukáže, že lokality Horka a Kraví hora nejsou pro úložiště vhodné, je možné, že se stát ke zbylým lokalitám v budoucnu vrátí. „Mnohokrát jsem veřejně řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoliv samozvaných aktivistů,“ uvedl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Události: Kde bude úložiště jaderného odpadu? (zdroj: ČT24)
Lokality Horka a Kraví hora jsou podle Mládka jediné, kde zastupitelstva nepodala žalobu na stát nebo se k žalobě nepřidala. Ministr bude o svém záměru informovat vládu, už s tím seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu se měl původně týkat také Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku a Hrádku na Jihlavsku.
obrázek
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Nejprve je třeba zjistit, které z míst má pro úložiště příznivé geologické podmínky. Metod je hned několik – chemická analýza hornin, zkoumání podzemních i povrchových vod nebo zjišťování, jak kompaktní horninový masiv v konkrétním místě je.
Podle Mladé fronty Dnes stát začíná uvažovat o tom, že k vytipovaným lokalitám přibere i okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Správa úložišť radioaktivních odpadů podle listu zadala zakázku, která má zjistit, zda jsou okolí elektráren pro stavbu úložiště vhodná. Zakázku získaly firmy Aquatest a Česká geologická služba.
Mládek však existenci tohoto plánu nepotvrdil. „V tuto chvíli neexistuje. V okamžiku, kdy by se ale zjistilo, že ani jedna z těch dvou lokalit z geologického hlediska nevyhovuje, tak se bude nutné vrátit k těm pěti, případně to zkusit u elektráren,“ uvedl ministr.
Zúžení průzkumů pro úložiště na Kraví horu a Horka starostům vadí
Informace zaskočila i starosty v území Kraví hora, ačkoliv při červnové návštěvě ministra životního prostředí Richarda Brabce mluvili o tom, že se průzkumům pro úložiště nebrání. „Nevěděl jsem o tom, nevím, co na to mám říci. Mě to hodně překvapuje a určitě mě to netěší,“ řekl starosta Stříteže Radek Štourač. Starosta Bukova Jiří Vrbka připomněl to, že doposud se mluvilo o výběru ze sedmi lokalit. „Určitě mi to vadí,“ řekl ke zúžaní výběru lokalit.
Kraví hora leží na území osmi obcí Žďárska a okresu Brno-venkov. Proti úložišti tam bojuje spolek Nechceme úložiště Kraví hora. „Opět je vidět, že stát mění pravidla hry za běhu, jak se mu chce. To je věc, na kterou my pořád poukazujeme,“ řekl Martin Schenk ze spolku.
Úložiště jaderného odpadu má vzniknout v Horce nebo na Kraví hoře (zdroj: ČT24)
Lokalita Horka zasahuje do katastrů devíti obcí na pomezí Třebíčska a Žďárska. „Já to vnímám jako další podpásovku od státu směrem k obcím. Hlavně mě mrzí, že tohle nezaznělo ani na pracovní skupině dialog,“ řekl Zdeněk Souček, starosta Rudíkova na Třebíčsku, ke snížení počtu lokalit pro průzkumy.
Starostka obce Oslavička na Žďársku Markéta Šulová připomněla to, že v Oslavičce a dalších obcích této lokality se konala místní referenda, v nichž lidé jaderné úložiště odmítli. Proti úložišti se postavily všechny obce z lokality Horka ve společném prohlášení vydaném k červnové návštěvě ministra Brabce.
Ekologové: Průzkumy pro úložiště by se měly pozastavit všude
Pozastavení průzkumu pro hlubinné úložiště jaderného odpadu by podle ekologů se mělo týkat všech sedmi vytipovaných lokalit. Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla, který postup státu ohledně jaderného úložiště dlouhodobě kritizuje, řekl, že je třeba jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno. Upravit by se měla podle něj i legislativa, zejména přijmout zákon posilující práva obcí při výběru úložiště.
Zastavit průzkumy na všech lokalitách je potřeba, aby mohla být prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definována kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a také upravena legislativa, zejména přijat zákona posilující práva obcí při výběru úložiště.
Zelení požadují posílení práv obcí. „Pokud se vládě podaří vybudovat hlubinné úložiště, bude mít vážné dopady na životy mnoha následujících generací v místě, kde bude probíhat stavba a zavážení odpadů. Po tisíce dalších generací bude muset být garantována bezpečnost, že odpady neuniknou. Vláda přitom počítá s tím, že hlubinné úložiště nebude trvale zapečetěno. Stále je zde možnost, že se jaderný odpad bude v budoucnu vyzvedávat k dalšímu zpracování. Obce by proto měly k takovému rozhodnutí vydat demokratický a informovaný souhlas,“ uvedl člen předsednictva SZ Matouš Vencálek.