Praha - Fyzicky, psychicky nebo sexuálně zneužívaných dětí v Česku přibývá. V poslední době se zvyšuje také riziko napadení prostřednictvím internetu. Vyplývá to z posledních údajů Dětského krizového centra i ministerstva práce a sociálních věcí. Odhalených případů zneužití bylo loni přes 900, což je o pět procent víc než v roce 2013. Nejčastěji se jedná o děti mezi třemi a šesti lety. Ve více než polovině případů je zneužívají jejich blízcí příbuzní, především otcové.
Týraných dětí v Česku přibývá, odhalí se jen zlomek případů
„Počty odkrytých případů jsou jen špičkou ledovce,“ shoduje se s odborníky Zora Dušková, klinická psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra. Určit, kolik dětí je v Česku násilí vystaveno, je prý v podstatě nemožné. "Rada Evropy vyhlásila v roce 2011 velkou kampaň ONE in FIVE, která říká, že sexuálně zneužité bylo jedno dítě z pěti,„ říká Dušková. “Typickým způsobem chování zneužívaného dítěte je utajování. Dítě se bojí, že je to jeho vina a že bude potrestáno. Ostatně, často je mu vyhrožováno velmi zastrašujícími pohrůžkami, co by se stalo, kdyby o tom promluvilo," dodává.
Týrání nebo zneužívání nejčastěji psychologům hlásí policisté či učitelé. Rodiny a příbuzní dětí jsou až na třetím místě. V Česku totiž podle odborníků chybí povědomí o tom, co mají rodiny v případě podezření na zneužití dělat. Navíc jsou děti většinou vystaveny násilí právě ze strany svých blízkých příbuzných. „Čím bližší je citová vazba dítěte ke zneuživateli, tím hlubší traumatizaci u dítěte potom nacházíme. Protože to je skutečně největší zrada na dítěti, které se na něm lze vůbec dopustit, využít dítě k uspokojení vlastních potřeb.“ vysvětluje Dušková.
Jedním z důvodů, proč jsou děti zranitelné, je i nedostatek prevence. Dětské krizové centrum proto zahájilo projekt, který komiksovou formou děti seznamuje s problematikou sexuálního či fyzického týrání, se šikanou či nebezpečím internetu. Každý komiks také přináší kontakt na nonstop linku důvěry. „Z toho důvodu, aby dítě mělo v rukou návod, jak může začít řešit svou situaci,“ říká Dušková.
Podle ředitelky nadace Naše dítě Moniky Šimůnkové chybí v České republice komplexní systém, který by začal s rodinou, kde je podezření na sexuální zneužívání dětí, pracovat. „I když se ukáže, že to podezření bylo neoprávněné, i když se ukáže, že oprávněné bylo, tak rodina potřebuje pomoct. Protože vazby mezi rodiči a dítětem zůstanou zachovány navždy. V České republice takový systém, který by byl financován i ze strany státu, naprosto chybí,“ kritizuje Monika Šimůnková, ředitelka nadace Naše dítě, a dodává, že sexuální zneužívání dětí je tabu i pro české politiky.