Turnovská radnice: O vrácení majetku po Walderodem ať rozhodne Ústavní soud

Turnov - Turnovská radnice chce dostat spor s dědičkou rodu Walderode až k Ústavnímu soudu. Projedná proto s Pozemkovým úřadem v Liberci a s Lesy ČR, aby u Ústavního soudu podaly stížnost pro porušení zákona. "U Ústavního soudu skončí restituční nároky rodu Walderode tak jako tak. Čím dříve se tam o nich rozhodne, tím lépe pro všechny," říká turnovský místostarosta Jaromír Pekař.

Nejvyšší soud nedávno vydal průlomový rozsudek, podle kterého má Johana Kammerlanderová, vdova po Karlu de Four Walderode, dostat část lesa u obce Žďárek nedaleko Turnova. Toto rozhodnutí ovlivní i další spory, ve kterých jde o mnohem větší majetek, než je les o rozloze 0,25 hektaru. „V tomto případě se jedná o precedens, ten les je pro obec nezajímavý,“ uvedla starostka Žďárku Iva Havlíková.

Až dosud totiž všechny soudy nároky Kammerlanderové zamítaly s tím, že je sporná otázka československého občanství jejího zesnulého manžela. To by se teď podle Nejvyššího soudu mělo změnit.

„Zatím bych nechtěl spekulovat, každopádně je to vodítko pro soudy nižších stupňů, aby se v obdobných případech chovaly stejným způsobem, jako nyní rozhodl nejvyšší soud,“ řekl tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

A právě toho se bojí obce a města na Semilsku a Turnovsku. Dědička rodu Walderode tu chce zpátky rozsáhlé majetky. Původní odhad jejich hodnoty byl 3 miliardy korun. Podle soudu to ale bylo značně nadhodnocené. Teď vdova mluví o 120-ti milionech.

Advokát Kammerlanderové už prohlásil, že by nižší soudy měly vrátit všechny další majetky, les totiž patřil do jednoho panství a byl konfiskován stejným dekretem, jako třeba zámek Hrubý Rohozec a ostatní budovy. „Ústavní soud už jednou rozhodl, že byl Walderode před 25. únorem 1948 československým státním občanem,“ říká advokát Roman Heyduk.

Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992, o deset let později ale zemřel. Johanna Kammerlanderová v roce 2005 žádala o pozemky a budovy asi za 120 milionů korun. Majiteli jsou například město Turnov, Pozemkový fond, Lesy České republiky a Státní památkový ústav - vlastník zámku Hrubý Rohozec.

Zpochybňované občanství i spolupráce s nacisty 

Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení 2. světové války. Vztahovaly se na osoby, jež se během ní provinily proti zájmům Československé republiky.

V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Hrabě už ale zabraný majetek nestihl získat zpátky, protože po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. Vrátilo mu ho až v roce 1992 ministerstvo vnitra. Hrabě tak znovu zažádal o vydání bývalého majetku, jeho nárok ale zpochybňovala svědectví, že Walderode během války spolupracoval s nacisty.

V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.

Zámek Hrubý Rohozec soud dědičce Walderode nevydal.
Zdroj: ČT24
Načítání...