Třetina Čechů si myslí, že poměry jsou lepší než před listopadem 1989

Praha - Třetina Čechů a Češek si myslí, že současné poměry jsou lepší než před listopadem 1989. O opaku je přesvědčeno 16 procent lidí. Podle většiny občanů se nyní dá lépe cestovat, získat informace, svobodně žít a říkat své názory. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Zúčastnilo se ho 1038 osob nad 15 let.

Podobný průzkum provedla i agentura STEM. Podle ní změny po listopadu vnímá pozitivně víc než polovina lidí. Pětina občanů patří k odpůrcům změn. Mezi mírné kritiky se pak řadí více než čtvrtina občanů.

Od roku 1991 je podle CVVM mezi Čechy názor, že po listopadu se žije lépe, častější než ten, že bylo lépe za socialismu. Výjimku tvoří jen roky 1997 a 1998. „ČR tehdy procházela ekonomickou a politickou krizí,“ uvedli autoři průzkumu. Převaha kladného vnímání změn byla nejvýraznější v prvních porevolučních letech a vydržela až do roku 1996. Poté vzrostl podle CVVM počet lidí, kteří poměry za minulého režimu hodnotili jako lepší. Po roce 1998 začal zas klesat.

Zhruba třetina lidí nedokáže dnes říct, jestli se lépe žilo před listopadem 1989 nebo teď. Je to prý tak „půl na půl“. Téměř pětina občanů neumí odpovědět vůbec.

Tři čtvrtiny lidí uvádějí, že se dá nyní lépe cestovat. Podle sedmi z deseti občanů je lepší přístup k informacím. Téměř dvě třetiny dotázaných zmiňují lepší možnost svobodně žít. Šest z deseti lidí hodnotí pozitivně možnost říkat otevřeně své názory. Čtyři z deseti lidí vidí svůj život nyní celkově lepší než před listopadem.

Více než třetina lidí má pocit, že je nyní horší možnost pracovního uplatnění. Zhruba 55 procent Čechů se za socialismu cítilo bezpečněji. Pocit sociální jistoty byl větší před listopadem 1989 podle šesti z deseti lidí. Stejný počet osob si myslí, že zabezpečení ve stáří je nyní horší než tehdy. Tři z deseti lidí si myslí, že měli lepší osobní perspektivu za bývalého režimu. Stejný počet dotázaných tvrdí opak.

Nejčastěji mají lidé výhrady k ekonomické situaci, bezpečnosti, politice a mezilidským vztahům. Zhruba polovině lidí se nyní nelíbí zdražování a vysoké ceny, nezaměstnanost, špatná životní úroveň a nízké mzdy i penze či velké rozdíly mezi bohatými a chudými. Občané kritizovali i hospodářskou a obecnou kriminalitu, korupci a tunelování, nedokonalost zákonů či špatnou práci policie a soudů a nedostatečnou vymahatelnost práva. Spokojeni nebyli lidé ani s politikou a chováním politiků. Někteří zmiňovali také špatné mezilidské vztahy a úpadek morálky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 24 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...