Praha - Třetina Čechů a Češek si myslí, že současné poměry jsou lepší než před listopadem 1989. O opaku je přesvědčeno 16 procent lidí. Podle většiny občanů se nyní dá lépe cestovat, získat informace, svobodně žít a říkat své názory. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Zúčastnilo se ho 1038 osob nad 15 let.
Třetina Čechů si myslí, že poměry jsou lepší než před listopadem 1989
Podobný průzkum provedla i agentura STEM. Podle ní změny po listopadu vnímá pozitivně víc než polovina lidí. Pětina občanů patří k odpůrcům změn. Mezi mírné kritiky se pak řadí více než čtvrtina občanů.
Od roku 1991 je podle CVVM mezi Čechy názor, že po listopadu se žije lépe, častější než ten, že bylo lépe za socialismu. Výjimku tvoří jen roky 1997 a 1998. „ČR tehdy procházela ekonomickou a politickou krizí,“ uvedli autoři průzkumu. Převaha kladného vnímání změn byla nejvýraznější v prvních porevolučních letech a vydržela až do roku 1996. Poté vzrostl podle CVVM počet lidí, kteří poměry za minulého režimu hodnotili jako lepší. Po roce 1998 začal zas klesat.
Zhruba třetina lidí nedokáže dnes říct, jestli se lépe žilo před listopadem 1989 nebo teď. Je to prý tak „půl na půl“. Téměř pětina občanů neumí odpovědět vůbec.
Tři čtvrtiny lidí uvádějí, že se dá nyní lépe cestovat. Podle sedmi z deseti občanů je lepší přístup k informacím. Téměř dvě třetiny dotázaných zmiňují lepší možnost svobodně žít. Šest z deseti lidí hodnotí pozitivně možnost říkat otevřeně své názory. Čtyři z deseti lidí vidí svůj život nyní celkově lepší než před listopadem.
Více než třetina lidí má pocit, že je nyní horší možnost pracovního uplatnění. Zhruba 55 procent Čechů se za socialismu cítilo bezpečněji. Pocit sociální jistoty byl větší před listopadem 1989 podle šesti z deseti lidí. Stejný počet osob si myslí, že zabezpečení ve stáří je nyní horší než tehdy. Tři z deseti lidí si myslí, že měli lepší osobní perspektivu za bývalého režimu. Stejný počet dotázaných tvrdí opak.
Nejčastěji mají lidé výhrady k ekonomické situaci, bezpečnosti, politice a mezilidským vztahům. Zhruba polovině lidí se nyní nelíbí zdražování a vysoké ceny, nezaměstnanost, špatná životní úroveň a nízké mzdy i penze či velké rozdíly mezi bohatými a chudými. Občané kritizovali i hospodářskou a obecnou kriminalitu, korupci a tunelování, nedokonalost zákonů či špatnou práci policie a soudů a nedostatečnou vymahatelnost práva. Spokojeni nebyli lidé ani s politikou a chováním politiků. Někteří zmiňovali také špatné mezilidské vztahy a úpadek morálky.