Praha - Nevládní organizace zabývající se bojem s korupcí se přimlouvají za vznik samostatného úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Argumentují mimo jiné tím, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který by mohl agendu spravovat také, nemůže udělovat sankce.
Návrh zákona o dohledu nad hospodařením stran z dílny ministerstva vnitra, který ve středu projedná vláda, se vznikem samostatného úřadu počítá. Vládní legislativa ale podle Radima Bureše z organizace Transparency International (TIC) váhá. Například ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení uvedlo, že nezpochybňuje nutnost odpolitizování procesu kontroly financování stran, zřizovat nový úřad je podle něj ale nadbytečné. „Jsme toho názoru, že v době, kdy jsou plánovány rozsáhlé úspory v celé veřejné správě, je nesprávné zřizovat nový úřad,“ uvedlo s tím, že nezávislost NKÚ je zabezpečena a stačilo by ho rozšířit o sedm zaměstnanců.
„Zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad hospodařením stran se jeví jako nejlepší řešení. Takový úřad bude mít jak kapacitu na hospodaření stran efektivně dohlížet, přijímat podněty občanů a podezření skutečně vyšetřovat, tak udělovat nezbytné sankce. Argumenty, že úřad je příliš drahý, neobstojí. Z hlediska poměru nákladů a dopadů bude patřit mezi ty levnější demokratické instituty,“ uvedl Bureš.
Sdružení návrh ministerstva podporují. Cesta schvalovacím procesem by podle nich měla být co nejrychlejší, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2013, protože už příští rok začnou strany shánět peníze na kampaně v supervolebním roce 2014, kdy se uskuteční volby do sněmovny a komunální volby.
Jako další zlepšení nevládní organizace doporučují zákaz financování stran právnickými osobami, zavedení transparentních účtů na veškeré stranické finance a zavedení rotace auditorů tak, aby zprávy stranám mohly připravovat jen po dobu dvou let.
Zákon má zřídit dohled nad volebními kampaněmi stran. Proto je součástí návrhu také novela zákona o politických stranách a hnutích, která předpokládá, že strany budou k vedení předvolebních kampaní moci používat jen zvláštní bankovní účet, který bude moci úřad přes internet kontrolovat. Strany a hnutí také budou svým názvem či zkratkou muset označovat své reklamy.
Nevládní organizace kvitují, že strany mají dostat povinnost každoročně předkládat úřadu finanční zprávu. Nyní podobný, ale méně podrobný dokument odevzdávají do Poslanecké sněmovny. Ve zprávě bude muset být závěr auditora, účetní výkazy a například také přehled příjmů strany s připojenou informací o prodaných či pronajatých nemovitostech a přehled podílů v obchodních společnostech či družstvech, které strana či hnutí drží.
Strany budou také přikládat přehled přijatých úvěrů, půjček, závazků po lhůtě splatnosti, přehled o vyplácených mzdách svých zaměstnanců, přehled o darech, majetku získaném dědictvím i přehled členů, kteří ročně straně na příspěvcích zaplatili přes 50 000 korun.
Nový úřad bude tyto informace nejen prověřovat, ale také zveřejňovat na internetu, to podle TIC ale pouze ve formě ofotografovaných dokumentů, což neumožní s daty jednoduše pracovat. Pokud strana či hnutí své povinnosti poruší, dopustí se správního deliktu. Úřad bude moci dávat vládě podněty na pozastavení činnosti nebo rozpuštění strany či hnutí.
