Vláda nechá prověřit možnost stavby čtyř nových vodních nádržích v regionech nejvíce ohrožených suchem. Dvě by měly vzniknout ve středních Čechách, jedna v Královéhradeckém kraji a jedna ve Zlínském kraji.
Vodohospodáři se shodují, že je stavbu nových nádrží – včetně těch schválených již dříve – bezodkladně nutné zahájit vzhledem k čerstvé zkušenosti se suchem a velmi dlouhé přípravě. Vláda ale musí vzít v úvahu i dlouholeté odmítavé postoje obyvatel lokalit, které v případě stavby nových nádrží zaniknou, nebo budou muset omezit rozvoj.
Že byl rok 2015 mimořádně suchý a horký, si pamatuje leckdo. Vodohospodáři považují nejen rok 2015, ale i 2014 za důkaz, že je nutné co nejrychleji schválit a začít připravovat stavbu nových vodních nádrží.
„Jsme střechou Evropy, to znamená, že na naše území nic nepřitéká. Je nezbytné účelně hospodařit s množstvím vody, které máme – i s očekávanými srážkami, které přijdou. Jediný způsob, jak účelně hospodařit, je vytvořit akumulaci, abychom byli schopni tuto vodu využít v době jejího nedostatku, to znamená v období sucha,“ podotkl ředitel pro správy povodí státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma. Zdůraznil, že i když poslední dva roky byly kritické i na povrchu, zásoby podzemních vod se tenčí dlouhodobě.
Předseda organizace Koalice pro řeky David Pithart je však přesvědčen, že by podpora přehrad neměla převážit vše ostatní. „Musíme se především zaměřit na opatření v plochách a horních částech vodních toků, ovlivnit procesy, jako je zasakování, malý koloběh vody a tak dále,“ uvedl.
Vlachovice zvažují…
Zásoby vody pro Zlínský kraj, který loňské sucho postihlo velmi vážně, by měla zabezpečit nádrž Vlachovice na řece Vláře. „Zlínský kraj je jeden z nejvíce postižených regionů, spotřeba vody zde činí asi tisíc litrů za sekundu a kraj nemá žádnou rezervu. Pokud se bude promítat klimatická změna tak, jak je předpokládaná i v optimistických scénářích, tak lze očekávat, že zásoby poklesnou až o 30 procent,“ poznamenal Antonín Tůma.
Vlachovická nádrž, která v případě sucha nabídne 23 milionů metrů krychlových a v případě povodně zadrží až stoletou vodu, ale ještě čeká na schválení. Stejně jako mnoho dalších vodních nádrží nemá jednoznačnou podporu místních obyvatel.
I když loňské sucho leckoho obměkčilo, nic se nemění na tom, že případná stavba výrazně omezí územní rozvoj přilehlých obcí. „Budu zvažovat všechna možná pro a proti, protože je to významný zásah nejen do naší obce, ale i do celého okolí,“ řekl nedávno vlachovický starosta Zdeněk Hověžák.
Vlachovice jsou jen jednou z nádrží. Spolu s nimi nechá vláda prověřit i lokality u Pěčína na řece Zdobnici v Královéhradeckém kraji a ve dvou středočeských obcí Šanova, kde má vzniknout nádrž na Rakovnickém potoce, a Senomat, kde má být nádrž na Kolešovickém potoce.
V případě Pěčína nebude tak snadné stavbu prosadit. Jde o chráněné Orlické hory a stojí zde i několik domů. „Jednali jsme s představiteli všech dotčených obcí i krajů. Nezazněly vážnější výhrady. Budeme teď prověřovat, zda tyto lokality v rámci studií proveditelnosti jsou těmi nejvhodnějšími,“ řekl ČT ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministerstvo: Nejde o klasické přehrady
Ministerstvo zemědělství se přitom brání přirovnávání nádrží ke klasickým přehradám. Zejména to neplatí o středočeských nádržích. „Nejde o klasické přehrady, ale o malé vodní nádrže, takže jejich rozsah a velikost dosahují velikosti středně velkého rybníka,“ upozornil ministr Marián Jurečka (KDU-ČSL). Plocha nádrží Senomaty a Šanov by měla být sotva desetinová ve srovnání s Máchovým jezerem.
- Šanov (Rakovnický potok): 0,5 milionu metrů krychlových
- Senomaty (Kolešovický potok): 0,7 milionu metrů krychlových
- Pěčín (Zdobnice): 17,1 milionu metrů krychlových
- Vlachovice (Vlára): 19,4 milionu metrů krychlových
- pro srovnání – v. n. Vrané má 11,1 milionu metrů krychlových, Máchovo jezero 6,3 milionu
… Nové Heřminovy se brání
Řada dalších, dosud neexistujících nádrží však již schválení vlády má. Povodí Odry pokračuje v přípravě vodní nádrže Nové Heřminovy, ačkoli čelí tvrdému odporu obce, podle které se má nádrž jmenovat a která loni podala ústavní stížnost. Na odporu místních proti stavbě na řece Opavě nic nezměnilo loňské sucho ani zvolení nového starosty.
Podle obchodního ředitele Povodí Odry Čestmíra Vlčka přitom již vzniká projektová dokumentace a ke konci se blíží výkupy pozemků. „Výkupy, které měly podle usnesení vlády začít v roce 2009, by měly v letošním roce skončit,“ uvedl.
Povodí Odry zažilo nejsušší období
Povodí Odry postihlo sucho obzvláště tvrdě a dozvuky suchého roku byly zřejmé i na jeho konci, když 20. prosince odtékalo Odrou do Polska nejméně vody v historii měření. Koncem roku takřka vyschly zejména beskydské nádrže. Nádrž Šance byla jen na 38 % svého běžného stavu a nádrž v Olešné dokonce jen na 11 procentech. Ke zvládnutí sucha byla jejich voda klíčová. „Bez přehrad bychom byli na suchu už v létě loňského roku. Takto zásobování stále probíhalo, jak pro pitné účely, tak pro průmyslové účely,“ upozornil Čestmír Vlček.
Kromě nádrže v Nových Heřminovech a s ní souvisejících staveb, kterých má být asi 50, mají situaci zlepšit i další opatření. „Jsou to opatření v krajině: výstavba malých vodních nádrží, odtěžování nánosů ve stávajících vodních nádržích a další opatření,“ shrnul obchodní ředitel Povodí Odry. Současně však zdůraznil, že taková opatření fungují pouze, když občas prší: „Vše je podmíněno tím, že srážky spadnou, to znamená, že voda bude. U nás byla situace taková, že nepršelo, byl absolutní deficit vody. V tomto případě opatření v krajině nepomohu.“
Naproti tomu David Pithart chce hledat způsoby, jak vodu, když už spadne, udržet na zemi co nejdéle. Do řek se podle něj dostává pouze čtvrtina vody, která v Česku ročně naprší či nasněží. „Zbytek se vsakuje nebo vypařuje, dostáváme se znovu do malého koloběhu vody. Tyto procesy musíme ovlivňovat, protože jsme v průběhu minulého režimu velmi zhoršili stav krajiny,“ podotkl.
Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes padesát úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.
Stát by například letos mohl modelově vyzkoušet na pilotním projektu na Rakovnicku, jak by fungovala státní správa při ohrožení suchem. Region je jednou z nejohroženějších oblastí, sucho tam dlouhodobě snižuje například výnosy plodin. Oblast také trpí požáry, město zakázalo během loňských letních měsíců vstup lidí do lesů.
