Stránský, Wiendl, Němcová, Kolmer – ti čtyři, kteří čelili zlu

Praha – Neziskové sdružení Post Bellum rozdalo již počtvrté ceny Paměti národa. Ocenění je určeno osobnostem, které „měly odvahu postavit se zlu“, a tradičně vybírá z válečných veteránů, pamětníků holocaustu, politických věznů nebo disidentů. Letošními laureáty se stali Felix Kolmer, Dana Němcová, Jiří Stránský a František Wiendl. Laureáty vůbec poprvé během slavnostního večera představily čtyři krátké filmy, které vytvořili mladí tvůrci pod vedením režisérky Agnieszky Hollandové. Česká televize se také ujala přímého přenosu ze slavnostního večera.

Neziskové sdružení Post Bellum vzniklo před dvanácti lety a stojí za projektem Paměť národa, který sbírá vzpomínky válečných veteránů, vězňů nacistické i komunistické totality, disidentů i komunistických funkcionářů a agentů StB. Dodnes sesbíralo více než 1700 příběhů života, do kterého zasáhly „velké dějiny“ a peripetie 20. století.

Vzpomínky jsou dostupné v mezinárodním digitálním archivu, před dvěma lety třináct vybraných příběhů získalo i svou komiksovou podobu v úspěšné knize Ještě jsme ve válce (čtěte víc). Ze zaznamenaných vzpomínek pamětníků je také každoročně vybrána skupina těch, kteří na slavnostním večeru „Hrdinové Paměti národa“ získají ocenění svých životních postojů.

„Vybíráme z veliké sbírky osobností, které jsme během jednoho roku natočili a jejichž vzpomínky jsou součástí našeho digitálního archivu. S Post Bellum spolupracuje zhruba 200 redaktorů a ti vyberou 80 lidí, kteří se třeba v jednom jediném momentu svého života zachovali nesmírně inspirativně,“ vysvětluje princip výběru laureátů předseda sdružení Mikuláš Kroupa. Ze vzniklého seznamu následně vybírají oceněné osobnosti badatelé. Letos se jedná o následující čtveřici:

FELIX KOLMER: Elektroinženýr a uznávaný odborník na akustiku Felix Kolmer prošel za druhé světové války třemi koncentračními tábory. Byl nasazen na proměnu terezínské Malé pevnosti v tábor pro tisíce vězněných Židů, podařilo se mu objevit tajnou chodbu, díky níž řada Židů z Terezína utekla – on sám se ale nakonec v říjnu 1944 ocitl v Osvětimi-Březince. Z jeho transportu přežilo první den v táboře pouze 250 lidí, 1250 ostatních skončilo v plynových komorách. Závěr války přečkal v pracovním táboře Friedland na jihu polského Slezska, ze kterého se mu podařilo utéct díky spojeneckému bombardování.

DANA NĚMCOVÁ: Vystudovaná psycholožka patří mezi nejvýraznější ženské tváře českého disentu. Po soudním procesu s hudební skupinou The Plastic People of the Universe začala spolu se svým manželem organizovat jejich podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi, stala se také jednou z prvních signatářek a později také mluvčích Charty 77. Opakovaně podstupovala výslechy v Bartolomějské ulici, na konci sedmdesátých let strávila půl roku ve vazbě. Stala u vzniku Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných, po roce 1989 byla krátce poslankyní Federálního shromáždění.

JIŘÍ STRÁNSKÝ: Vnuk prvorepublikového premiéra Jan Malypetra nemohl z politických důvodů dostudovat, prošel službou u PTP a v roce 1953 byl v zinscenovaném procesu obviněn z velezrady. Následovalo osmileté věznění v jáchymovských pracovních táborech, kde se setkal i s představiteli umlčené literatury (Jiří Zahradniček, Zdeněk Rotrekl). Na svobodu se dostal díky Novotného amnestii v roce 1960, věznění se opakovalo za normalizace (1974-1976), tentokrát kvůli údajnému rozkrádání majetku. Po revoluci Jiří Stránský řídil český PEN klub, zkušenosti s totalitní mocí shrnul v románovém opusu Zdivočelá země, na jehož motivy vznikl i populární televizní seriál.

FRANTIŠEK WIENDL: Rodák z Klatov se zapojil do protinacistického i protikomunistického odboje; za protektorátu se podílel na chodu odbojové skupiny Lidice a odzbrojením německé jednotky pomohl k osvobození Klatov ještě před příchodem americké armády. Po únoru 1948 spolu s otcem pomáhal Čechům s přechodem státní hranice na Západ. V listopadu 1949 byl prozrazen, zatčen a odsouzen k osmnácti letům vězení - šest let strávil v jáchymovských uranových dolech, další čtyři roky byl vězněn na Pankráci, na svobodu se dostal díky amnestii v roce 1960. Po roce 1989 spoluzakládal Konfederaci politických vězňů. 

Web ČT24 vám v následujících dnech postupně přinese portréty všech čtyř oceněných osobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23AktualizovánoPrávě teď

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 51 mminutami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 18 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.