Praha/Husinec – Česko vzpomnělo odkaz církevního reformátora, kazatele a rektora pražské univerzity Jana Husa. Ten byl před 595 lety (6. července 1415) jako kacíř upálen v německé Kostnici. Událost si připomínají čeští evangelíci, protestanti i Církev československá husitská. V Betlémské kapli, pražském místě Husova kázání, se tak za účasti prezidenta republiky Václava Klause konala slavnostní bohoslužba. Na slavného rodáka vzpomínali i v Husinci na Prachaticku. Dnešní připomínka následuje tradičně po slavnostech sv. Cyrila a Metoděje a upozorňuje na významné historické kořeny českého národa.
Oslavy státního svátku však měly v Husinci trpkou příchuť. Zdejší rodný domek českého kazatele, který funguje jako muzeum a památník, totiž stále není opraven. K dnešnímu dni jej sice přebírá Církev československá husitská, ani to ale není uspokojivý výsledek. O celou rekonstrukci se navíc vedou letité spory a nerealizovanou opravu prošetřuje i jihočeská kriminální policie. Muzeum má spravovat po dobu padesáti let za symbolický nájem jedné koruny ročně.
Trpké Husovy oslavy. Co s rodištěm?
Podnět k šetření dali opoziční zastupitelé Jaroslav Neužil a Petr Tesárek, kterým vadil přístup radnice. „Bolí mě to, že se z Husa stala obchodní známka. Že je to marketingová věc, na kterou se shánějí peníze,“ řekl Tesárek. Radnice podle kritiků nezačala chátrající budovu opravovat ani za pět let snažení a vypověděla i smlouvu firmě BSK West Group, která projekt obnovy za 150 milionů připravovala. Společnosti nicméně vyplatila 600 tisíc. Policie nyní prošetřuje podezření z podvodu.
Podle Jaroslava Neužila je i zájem církve motivován financemi, které mohou do Husova domu přijít. „Obávám se, že se o rekonstrukci začaly církve zajímat, až když byl připraven projekt za 150 milionů,“ řekl husinecký zastupitel Neužil. Husitská církev podobné spekulace rozhodně odmítá, konkrétní plány, kde sežene peníze na opravu, ale zatím nezveřejnila. „Vstupujeme do správy s tím, že je možných více variant,“ uvedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.
Hus, významná postava českých dějin
Mistr Jan Hus, český kazatel a vysokoškolský profesor, patří mezi nejvýznamnější osobnosti dějin českého národa. V letech 1390 až 1404 vystudoval svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Jeho učení se vyznačuje hájením humanistických ideálů, kritikou tehdejších církevních představitelů a snahou víru laicizovat a přiblížit ji širokým vrstvám. Požadoval návrat k chudé církvi oproštěné od bohatství, za což na něj byla uvalena klatba.
Kazatel své názory odvolat odmítl, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků. Jan Hus měl také výrazný podíl na vývoji českého jazyka; zreformoval pravopis, zrušil spřežky a nahradil je nabodeníčky (krátká a dlúhá). Díky tomu zná čeština háčky a čárky.
Katolická církev po staletí trvala na Husově kacířství. Oslavy vzpomínající událost roku 1415 tak v roce 1925 způsobily diplomatickou roztržku mezi Vatikánem a mladým Československem. Až předchůdce současného papeže Benedikta XVI., Jan Pavel II., vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. To ovšem neznamenalo jeho plnou rehabilitaci, některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.
Husovo výročí připomíná celá řada kulturních a společenských událostí. Jedním z nich je oratorium Mistr Jan Hus, které v Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze představuje sugestivní kombinací hudby a mluveného slova Husův život, myšlenky, citace jeho kázání i jeho korespondenci z Kostnice. Vedle autorských skladeb Richarda Pachmana a textů na motivy Husovy korespondence v něm zaznívají i středověké chorály, k nimž zpracovával texty sám Hus.
