Praha - Čím dál víc lidí má problémy s bydlením, a končí proto v podřadných a zároveň předražených ubytovnách. V rámci kritiky sociálních reforem na to včera mimo jiné upozornil ochránce veřejných práv Pavel Varvařovský. Problémy se zneužíváním dávek z předražených nájmů v městských i soukromých ubytovnách vyšly najevo hlavně kvůli loňským nepokojům na Šluknovsku, ministerstvu sociálních věcí se je ale zatím nepodařilo odstranit.
Stát nedokáže bojovat s lichváři zneužívajícími doplatky na bydlení
Zá pár metrů v ubytovně, která sotva odpovídá základním hygienickým standardům v zemi, lidé mnohdy platí stejný nájem, jako by žili ve slušném bytě na pražských Vinohradech. Takovou praxi do Česka zavedl systém, který chudým občanům garantuje, že za ně stát doplatí náklady na bydlení.
Premiér Petr Nečas o ubytovně ve Varnsdforu (září 2011):
„Říkám velmi otevřeně, že takhle bych žít nechtěl, ale proto pracuji celý život, abych takhle žít nemusel.“
Až dvacetitisícové nájmy proto většinou neplatí sociálně slabí, ale přes sociální dávky daňoví poplatníci. Někde na tom vydělávají soukromníci, jinde dokonce obecní rozpočet. A to zvlášť tam, kde si předražené nájemné nasadí obce ve svých vlastních ubytovnách. „Město je účelově vázané na doplatek na bydlení. Přes ubytovnu protočí peníze a získá je do rozpočtu jako volné finanční zdroje,“ vysvětlil zájmy obcí Daniel Hůle z Demografického informačního centra.
Některé radnice mají jinou zkušenost. Majitelé zchátralých budov je v podstatě vydírají a nutí radní, aby jejich ruiny od nich odkoupili. Jinak prý v místech vznikne ubytovna pro sociálně slabé. Tento problém řeší třeba jihomoravská Bystřice pod Hostýnem, kde stojí opuštěný hotel Podhoran přímo na náměstí.
GALERIE
Ubytovna
Na zastropování příspěvku doplatili hlavně nájemníci
Realitu českých ubytoven, do kterých bývají za účelem zisku sestěhovány desítky Romů, na světlo vytáhly sociální nepokoje na Šluknovsku. Tuzemští politici tehdy v horkých chvilkách slibovali řešení. „Budeme velmi tvrdě postupovat proti tomu, kdy jsou spekulativně využíváni takovíto lidé. Je potřeba jednoznačně jít za tím, aby ceny nebyly nadsazené, aby byly těm cenám také přiměřené hygienické podmínky,“ sliboval loni v září ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Za rozhodnými slovy však stojí sporný výsledek. MPSV sice od začátku roku 2012 stropem omezilo ubytovnami zneužívaný doplatek, podle ombudsmana Pavla Varvařovského to ale majitele ubytoven ke snížení cen nedonutilo. Opatření tak dopadlo hlavně na nájemníky. „Zejména rodiny s dětmi, které nezvládají platit náklady na předražené podstandardní ubytovny a zároveň nemohou tyto náklady zaplatit z doplatku na bydlení, jsou ohroženy tím, že zůstanou na ulici,“ konstatovala Kateřina Valachová z kanceláře veřejného ochránce práv.
„Ano, ten přechodný stav je nepříjemný, ale my jsme neměli jiné řešení, protože ta situace byla skutečně neudržitelná,“ brání se dnes Jaromír Drábek s tím, že zneužívání doplatků funguje jako „propracovaný mechanismus“. Přechodný stav podle něj bude trvat několik měsíců.
Reportáž Terezy Kručinské a rozhovor s Jaromírem Drábkem (zdroj: ČT24)
Že si z pomoci sociálně slabým mnozí podnikavci dál dělají výnosný byznys, naposledy ukázala kontrola ubytovny v Ostravě-Svinově. V objektu bývalé továrny mělo bydlet maximálně 20 dělníků, policie ale zjistila, že zde azyl našlo více než 150 lidí včetně dětí. „Stát rezignoval na svou funkci a v podstatě nechává podnikatelskou sféru vydělávat v této oblasti,“ stěžuje si starostka ostravského obvodu Eva Poštová.
Stavební úřad udělil majiteli několikasettisícovou pokutu, ten ji ale odmítá zaplatit a odvolal se. Větší počet lidí v ubytovně chce navíc zlegalizovat, magistrátní útvar hlavního architekta se vyjádří do týdne.