Klatovy/Praha – Ministerstvo financí neslyšelo na volání českých obcí po omezování hazardu a videoloterijní terminály povolovalo proti jejich zájmu. V Událostech to řekl klatovský starosta Rudolf Salvetr (ODS). Reagoval tak na dnešní verdikt Ústavního soudu, který právě na návrh Klatov vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení, které umožňovalo provoz videoloterijních terminálů povolených ministerstvem až do konce roku 2014.
Starosta Klatov o automatech: Ministerstvo financí šlo proti zájmu obcí
„Terminály povolovalo ministerstvo financí, povolovalo je proti zájmu obcí a proti jejich volání po omezení hazardu,“ řekl na adresu ministerstva financí klatovský starosta Salvetr. „Kdyby ministerstvo financí slyšelo na naše volání mezi lety 2009 a 2010, kdy se počet povolení jen na území Klatov ztrojnásobil, tak jsme dnes nemuseli řešit ústavní stížnost.“
Videoterminály nabízejí sice vidinu vysoké výhry, ale to je jen zdání: většina hráčů totiž prohraje. Mizí v nich tak často výplaty i sociální dávky, což pociťují nejen závislí, ale i jejich rodiny. Obce tak chtějí na svém území hazard omezit. Po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) se jim výrazně ulevilo - radnicím, které svými vyhláškami zakazují videoloterijní terminály, teď musí ministerstvo financí vyhovět a vydaná povolení začít rušit.
Arbitráže nejsou vyloučeny. Na vrub ministerstva, dodává Salvetr
Nález Ústavního soudu ministerstvo respektuje, ale obává se případných arbitráží. Pokud totiž města ze svých ulic provozovatele terminálů vykážou (a vedle Klatov k tomu chce přistoupit například pražský Žižkov), mohou se představitelé loterijního byznysu domáhat zmařených investic a ušlého zisku v řádu desítek miliard korun. Před arbitrážemi už delší dobu varuje Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS). Podle Salvetra ale případné arbitráže půjdou na vrub ministerstva, které terminály povolovalo.
„Leží nám na srdci dopady herního průmyslu z druhé strany. Dobře víme, že na každý milion, který město obdrží, se musí víc jak dvacet milionů korun prosázet a dopady do života lidí ve městě jsou výrazně negativní,“ dodává klatovský starosta. Že terminály nezmizí z města hned, je podle něj pochopitelné – ministerstvo musí totiž dodržovat všechny náležitosti správního řízení, zákonné lhůty a práva účastníků, včetně jejich práva na využití opravných prostředků. Lhůty v řádech měsíců považuje Salvetr za přijatelné.
GALERIE
videogallery_325917
A o kolik videoterminálů vlastně jde? Podle občanského sdružení Brnění ministerstvo financí nezákonně povolilo 70 tisíc hazardních přístrojů. Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění tvrdí, že ministerstvo tím porušilo zákon, to se ale brání – vždy prý „postupovalo a postupuje podle zákona a respektovalo judikáty soudů.“
Podle dostupných údajů má v České republice připadat na 150 lidí jeden výherní automat. Ve světě ale mají většinou jeden terminál na tisíc i více lidí. Proto politici přišli s tím, že je potřeba hráčské vášně regulovat. A tak vznikla novela loterijního zákona. Ta umožňuje obcím výrazně ovlivňovat povolování výherních automatů a podobných zařízení - mohou vydávat obecně závazné vyhlášky, které zakazují nebo omezují provozování hazardu, buď v části obce, nebo na celém jejím území.
Součástí zákona je ale i výjimka pro ta zařízení, která už byla povolena - ta mohla fungovat ještě další tři roky. Předtím, než byla novela přijata, vydávalo ministerstvo financí povolení provozovat výherní automaty často navzdory požadavku obcí, případně jejich vyhlášek. Spory mezi obcemi a ministerstvem nakonec vyřešil Ústavní soud – spornou pasáž zákona, umožňující po přechodné období provoz videoloterijních terminálů, dnes ze zákona vypustil.
Porušují se i limity pro sázky a hodinové prohry
Nejde jen o povolování videoterminálů, problém je i ve výši sázek a proher – i zde platí omezení: maximální sázka padesát korun a nejvyšší hodinová prohra deset tisíc jsou překračovány. V prvním případě se limit posouvá až k hranici jednoho tisíce korun, ve druhé potom dosahuje částky kolem čtvrt milionu. Podle názoru Věcí veřejných k tomu dochází kvůli usnesení vlády, které umožňuje obcházet striktní dodržování limitů. Proto strana podala na členy kabinetu trestní oznámení. Ministerstvo tvrdí, že zmiňované limity na sázky a prohry se netýkají právě videoloterijních terminálů.
Kolik se „protočí“?
V roce 2011 provozovalo výherní hrací přístroje povolované obcemi 382 firem. Hry povolované ministerstvem financí provozovalo 127 společností a automaty ročně protečou desítky miliard korun. Gambleři vhodili do blikajících přístrojů v roce 2011 více než 84 miliard korun, dalších takřka sedm a půl miliardy prosázeli v ruletě. Na výhry se přitom předloni z automatů vyplatilo zhruba 63 miliard korun. V přístrojích tak zůstalo celkem 21,25 miliardy korun. Z těchto peněz museli provozovatelé část zaplatit na správních a místních poplatcích, zaplatit státní dozor a odvést na veřejně prospěšné účely. Předloni tak na účtech firem provozujících výherně hrací přístroje (automaty) a interaktivní videoloterijní terminály zůstalo zhruba 16 miliard korun.