Starat se nejen o auto, ale i o vlastní zdraví. Muži podceňují prevenci rakoviny

6 minut
Muži podceňují preventivní vyšetření
Zdroj: ČT24

Muži podceňují prevenci rakoviny. Onkologických onemocnění se sice obávají, na preventivní vyšetření ale chodí oproti ženám jen minimum z nich. Lékaři znovu apelují, aby se na ně i muži obraceli včas. Často jim to může zachránit život. K zodpovědnějšímu přístupu k prevencím nabádá i aktuální projekt nadačního fondu Petra Koukala „STK pro chlapy“.

„Čísla jasně ukazují, jak se muži staví k péči o své zdraví. Chceme to změnit. Až se chlapi začnou o své zdraví starat jako o své auto, budeme mít vyhráno,“ řekl badmintonista a olympionik Koukal. Každý rok v České republice odhalí lékaři rakovinu prostaty u zhruba šesti tisíc lidí, mladé muže ohrožuje hlavně rakovina varlat.

Petr Koukal je český badmintonista a olympionik. Rakovina varlat mu byla zjištěna v roce 2010 ve věku 24 let, kdy ho ani nenapadlo, že by mohl tak závažné onemocnění mít. Nahmatal si na varleti bulku, která se nezvětšovala ani nebolela, a tak šel k lékaři až za pár měsíců, a to ještě na nátlak kamarádky. Nádor se rozšířil, a tak nestačila už jen operace, musel podstoupit chemoterapii. Sportovní kariéru přerušil. Po vyléčení se ke sportu vrátil, v srpnu se účastní své už třetí olympiády v Riu de Janeiro.

Petr Koukal nastoupil proti Atrashchenkovi
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Roadshow na hudebních a sportovních akcích nabízí mužům zdarma preventivní vyšetření rizika rakoviny prostaty a varlat a zvýšených hladin krevního cukru a cholesterolu. Speciální toalety mužům změří průtok a rychlost proudu moči, což je jeden z ukazatelů kondice prostaty.

Na stránce STK pro chlapy zájemci najdou nejbližší místo, kde se zdarma provádí preventivní vyšetření krve. V rámci odběrových laboratoří Synlab je v celé ČR 50 těchto stanic. Nadační fond chce v kontaktní kampani oslovit přinejmenším 20 tisíc mužů.

Muži se rakoviny bojí, na prevenci ale chodí málo

Rakoviny se bojí 67 procent českých mužů, účast na onkologické prevenci ale uvedla v průzkumu jen čtvrtina. Podle odborníků přitom muži účast ještě nadhodnocují, pravidelně na ni chodí tři až pět procent z nich.

Muži v průzkumu přiznali, že nepovažují prevenci za důležitou, cítí se zdraví či o možnostech prevence nevědí. „Onkologickou prevenci ignorují podle průzkumu tři ze čtyř milionů českých mužů,“ řekl Filip Hrubý ze společnosti Sanofi, pro niž agentura Millward Brown letos v květnu průzkum provedla.

Muži jednají často, jako by se styděli za to, že onemocní nějakým vážným onemocněním, a proto vyhledají pomoc později než ženy. Případně nad tím dlouho přemýšlí, jestli vůbec k lékaři půjdou. Stydí se za svoji chorobu, a tudíž často přichází k lékaři až později.
Tomáš Büchler
Přednosta onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice

Například na prevenci rakoviny prostaty chodí jednou ročně či častěji 25 procent mužů nad 50 let a na screening rakoviny tlustého střeva a konečníku každé dva roky nebo častěji 38 procent mužů tohoto věku. Samovyšetření varlat provádí každý měsíc 19 procent mužů nad 18 let a na prevenci kožních nádorů bylo jednou za pět let či častěji 21 procent mužů. Celých 53 procent českých mužů tvrdí, že je jejich praktik o nutnosti preventivních prohlídek neinformuje.

  • Na preventivní prohlídku u praktického lékaře má každý nárok jednou za dva roky. Při celkovém vyšetření by měl lékař prohlédnout kůži a sliznice, jazyk, hrdlo, pohmatem vyšetřit štítnou žlázu a hlavní skupiny uzlin, poklepem a poslechem srdce a plíce, změřit krevní tlak, prohmatat břicho, zjistit bolestivost v oblasti ledvin, stav žil a tepen na dolních končetinách. Zároveň by vás měl zvážit nebo změřit a orientačně vyšetřit sluch a zrak.
  • Od 40 let věku by se mělo ve čtyřletých intervalech jako prevence kardiovaskulárních onemocnění provést vyšetření EKG, v 18, 40, 50 a 60 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi, vyšetření hladiny cukru (glykemie) v krvi v 18 a 40 letech a dále každé dva roky.
  • Od 50 let k tomu přibývá každoroční vyšetření stolice na stopy krve až do 55 let a dále každé dva roky. Od 55 let se provádí buď opakovaný test jedenkrát za dva roky, nebo primární screeningová kolonoskopie (endoskopické vyšetření střev) jedenkrát za deset let.
  • Ženy by měly od 15. roku života chodit jedenkrát za rok ke gynekologovi. Screening karcinomu děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření se provádí jednou ročně od 25 do 60 let věku ženy. Na bezplatné vyšetření prsu mamografem má jedenkrát za dva roky právo žena starší 45 let věku (některé pojišťovny hradí vyšetření už od 40. roku) na základě doporučení gynekologa nebo praktického lékaře.
  • Pravidelně by lidé měli chodit také na preventivní prohlídky u stomatologa, jejichž součástí je i odstranění zubního kamene. Dítě by mělo první stomatologickou prohlídku absolvovat mezi 6. až 12. měsícem, kdy se mu začínají objevovat první zoubky, a dále pak dvakrát za rok. Na zvláštní péči o chrup pak mají nárok těhotné ženy, které by stomatologa měly navštívit dvakrát během těhotenství.
  • Zvláštní režim má prevence u dětí. Při novorozeneckém screeningu se po porodu, ještě v porodnici, provádí vyšetření třinácti onemocnění, jako jsou například cystická fibróza nebo fenylketonurie. Další preventivní prohlídky by dítě mělo absolvovat osmkrát v prvním roce života, poté v roce a půl a ve třech letech. Od té doby, stejně jako dospělí, chodí děti na prohlídky každé dva roky. Vedle celkového základního vyšetření preventivní prohlídka zahrnuje také vyšetření zraku, sluchu, psychického vývoje dítěte, růstovou a váhovou křivku. U dítěte je také provedena kontrola moče, která může včas odhalit poruchu ledvin nebo cukrovku, a kontrola očkování. Nechybí ani měření tlaku, tepu, poslech srdce, vyšetření zraku. U dospívajících dětí je kontrolována činnost štítné žlázy. Poslední výstupní prohlídka u lékaře pro děti a dorost je v 19 letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 22 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...