Praha - Koncem března 2005 prezident jmenoval pouze 21 soudců z 55 navržených čekatelů. Téměř všichni ostatní nedosáhli třiceti let, což se stalo jádrem sporu. Neuspěl ani soudní čekatel Petr Langer, který byl přitom jedním z nejlepších kandidátů na soudcovskou židli. Když se před osmi lety konalo výběrové řízení na místa justičních čekatelů, skončil první. Se zamítavým stanoviskem prezidenta se ale nesmířil a celý případ dal k soudu. Soudy sice vyhrál, ale podle Hradu nikdo nemůže prezidenta nutit k tomu, aby Langera jmenoval.
Spor s prezidentem vyhrál, na soudcovský talár přesto čeká už 4 roky
Z původních zhruba třiceti odmítnutých uchazečů jich osm podalo na prezidenta neúspěšně ústavní stížnost. Langer ale jako jediný vytrval s žalobou u městského soudu. Soud s prezidentem skončil jednoznačně. Dospěl k závěru, že hlava státu nemůže jmenování bezdůvodně protahovat. Podle Hradu ale nikdo nemůže prezidenta nutit k tomu, aby Langera jmenoval, a hlava státu nemusí vysvětlovat proč. Prezident si proto stěžoval. Nejvyšší správní soud ale jeho stížnost zamítl.
Langer chtěl podle svých slov žalobou upozornit na absurdnost prezidentova rozhodnutí: „Kandidáti, kteří oslavili narozeniny do konce roku 2005, a splnili podmínku třiceti let, byli jmenováni, kdežto ostatní, byť by se narodili prvního ledna, a takový případ tam byl, tak jmenováni nebyli s odůvodněním, že nesplňují osobnostní předpoklady a nejsou na takovou funkci vyzrálí.“ Vítězství u soudu mu ale spíš ublížilo.
Zatímco původně odmítnutí kolegové, kteří na spor s prezidentem neměli odvahu či nervy, už oblékají soudcovský talár, Langer na něj stále čeká. Situace, kdy má v ruce pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, které není respektováno, je podle něj poněkud alarmující: „Myslím, že na západ od našich hranic je to těžko představitelné. Prezident republiky ze své funkce ovšem není odpovědný a nejvyšší správní soud ve svém rozsudku dospěl k rozhodnutí, že rozsudek může na pana prezidenta působit toliko jako morální apel.“
Prezident Klaus už v roce 2005 nepřímo potvrdil, že mu je proti srsti jmenovat soudcem někoho, kdo je s ním ve sporu. Jednalo se tehdy o soudní čekatelku Petru Svobodovou, jednu z těch, kteří podali na prezidenta ústavní stížnost. Poté, co Svobodová a hrstka jejích kolegů postupně od žalob upustili, prezident je soudci jmenoval. Ona osobně převzala jmenovací dekret na Hradě v červenci 2007.
Petr Langer:
„Já jsem optimista. Já věřím tomu, že soudcem jednou budu, ovšem nemyslím si, že to bude právě Václav Klaus, který mne doté funkce uvede.“
„Celá kauza JUDr. Petra Langera má zásadní význam pro ústavní pořádek České republiky a pro rovnováhu mezi třemi mocemi ve státě. Prezident republiky se k podstatě problému vyjádřil dostatečně a opakovaně v médiích a podrobně ve svých vyjádřeních k soudům. Další komentáře proto již nejsou nutné. Kromě JUDr. Langera není nikdo, kdo by se soudně domáhal svého jmenování do ústavní funkce,“ reagoval Hrad na žádost o natáčení.
Právnickou fakultu v Olomouci dokončil Langer s červeným diplomem, doktorandskou práci na Univerzitě Karlově v Praze obhájil s výbornými posudky. Podle profesora Právnické fakuty UK v Praze Jiřího Jelínka splňoval všechny předpoklady na jmenování soudcem: „Nevím o žádných jeho nedostatcích.“ Na své jmenování si ale neúspěšný čekatel asi bude muset počkat až po výměně stráží přímo na Hradě, tedy do roku 2013.