Spor o ambasádu v Kyjevě: Zeman se prý chce zbavit velvyslance

Praha - Prezident Miloš Zeman podporuje novou žádost 232 krajanů z Ukrajiny o přesídlení do České republiky. Jejich seznam předá 18. října ministru vnitra, aby žádosti napomohl. V této souvislosti ale Zeman kritizoval práci českého velvyslanectví v Kyjevě. „Pan prezident sdělil ministru zahraničních věcí svoji nespokojenost s činností českéhoho velvyslanectví v Kyjevě ve vztahu k volyňským Čechům,“ uvedl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. Ministerstvo zahraničí se ale za velvyslanectví postavilo a kroky prezidenta kritizuje i opozice. „Je to snaha o odstřelení velvyslance Ivana Počucha,“ myslí si europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina.

  • „Pan prezident nemůže snést, že velvyslanec má jiné názory. Myslím si, že je to příprava k odstřelení velvyslance Počucha,“ řekl europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina.
  • „Země, která má rozumnou zahraniční politiku, nedává takové spory navenek najevo,“ řekl místopředseda ODS Martin Novotný.
  • „Důležité je mít jasno v tom, co volňští Češi chtějí. Všechny další spekulace bych odsoudil, nevylepší naše jméno v cizině ani nevyřeší situaci těch lidí,“ uvedl Jiří Dolejš (KSČM).

Na tom, že žádost o návrat volyňských Čechů nebude řešit ministerstvo zahraničí, ale ministerstvo vnitra, se v pátek dohodli prezident Zeman a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. „Seznam 232 osob žádajících o návrat do vlasti hodlá pan prezident předat ministru vnitra se žádostí, aby řešení situace napomohl,“ dodal Ovčáček.

„Ministerstvo vnitra nemá možnost stav žádostí řešit bez ministerstva zahraničí,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec. „Pokud ten seznam obdržím, požádám o součinnost kolegu Zaorálka,“ dodal. Chovanec také připomněl, že trvalý pobyt mohou volyňští Češi – stejně jako všichni krajani – získat ve zkráceném řízení. „Pokud budou požadovat nějakou další pomoc od českého státu, tak to bude otázka pro vládu,“ uzavřel Chovanec.

VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.

Hodnověrné informace, které by zpochybňovaly práci ambasády v Kyjevě, neexistují, tvrdí v odpovědi na prezidentovu kritiku ministerstvo zahraničí. V otázce volyňských krajanů prý dělá vše, co je v jeho silách. Šéf diplomatů Lubomír Zaorálek navíc předminulý týden na Ukrajině byl a s Volyňskými Čechy osobně mluvil. „Pravidla byla výrazně zjednodušena pro vydávání víz a proces pro vyřízení trvalého pobytu. Nemusí dokazovat, že tu žili pět let,“ potvrdila mluvčí ministerstva Johana Grohová. Český velvyslanec v Kyjevě Ivan Počuch celou věc příliš komentovat nechtěl. O tom, že rodiny žádají o návrat do Česka, se prý dozvěděl až z médií - do té doby ho prý krajanský spolek o záměrech neinformoval.

Kabinet Bohuslava Sobotky zatím jednání o celé záležitosti na programu nemá. Zásah vlády ale prosazuje třeba vicepremiér Pavel Bělobrádek. Premiér se obává toho, aby repatriovaní krajané nebyli součástí ruské propagandy. O dalším osudu volyňských krajanů bude prezident jednat mimo jiné s ministrem vnitra Milanem Chovancem - a to už za dva týdny v Lánech.

Prezident již před měsícem podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, jež se na český stát obrátili v březnu v důsledku vypuknutí rusko-ukrajinských bojů o Krym. V současné době žádost čítá 70 rodin, mezi nimiž jsou údajně jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc s repatriací žádali, tak i krajané ze stále bojujícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko. „Já sama můžu přidat dalších 14 rodin v Dubně,“ dodala redaktorka ČT Adriana Dergam s tím, že počty rodin, které by rády zamířily do Čech, nedokážou krajanské spolky přesně vyčíslit.

Podle vyjádření samotných krajanských spolků na Ukrajině si záležitosti kolem přesunu do Česka vyřizují zájemci sami.