Soud rozhodne, co dál s Dělnickou stranou

Brno – Jeden z nejdůležitějších dnů na české politické scéně a v životě jedné politické strany bude právě středa 17. února. Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně totiž rozhodne o tom, zda krajně pravicová Dělnická strana (DS) smí dále působit na české politické scéně. Soudci vyhlásí verdikt o návrhu vlády na rozpuštění strany. Krajně pravicová Dělnická strana podle vládního návrhu cíleně vyvolává napětí ve společnosti, soustavně uráží menšiny a bezprostředně ohrožuje demokracii. Její rozpuštění je podle vlády nezbytné i přesto, že strana zatím nemá velkou voličskou podporu. Advokát Tomáš Sokol se u soudu snažil prokázat propojení Dělnické strany s Národním odporem. V obou uskupeních jsou podle Sokola často titíž lidé. Rozhodnutí sledujte od 10:00 živě na ČT24.

Vandas však jakékoliv spojení popřel. "Ať vláda předloží, kdo Národní odpor vede, jaká je struktura a členské obsazení. Ať vláda předloží smlouvu, která dokazuje spojení DS s Národním odporem. Já jsem nikdy nic takového neviděl, jsou to jen prázdné proklamace," uvedl Vandas. Za vládním návrhem Vandasova strana vidí snahu o umlčení nepohodlné politické konkurence. 

Soud návrh projednával čtyři dny v lednu. Dokazování již skončilo a padly závěrečné návrhy. Ve středu proto zbývá jen vyhlásit rozhodnutí. Čtení verdiktu rozhodnutí zřejmě potrvá nejméně dvě hodiny. V jednací síni i před budovou soudu počkají na verdikt členové a příznivci Dělnické strany. Nicméně soud zvláštní bezpečnostní opatření nechystá - dění před budovou ohlídá policie. Vandase, místopředsedu DS Jiřího Štěpánka a člena předsednictva Martina Zbelu čeká po soudním jednání návštěva policejní stanice. Důvodem předvolání jsou projevy na prvomájové akci v Brně v roce 2009. 

Soud rozhodne o Dělnické straně (zdroj: ČT24)

Vláda u soudu argumentovala například svědectvím znalce, podle kterého Dělnická strana v symbolech i slovních projevech navazuje na hitlerovský nacionální socialismus. Tomáš Sokol předložil soudu také desítky listinných důkazů. Zvláštní sedmičlenný senát zhlédl videozáznam z pouličních bitek v Litvínově-Janově a vyslechl policisty, kteří se zabývají extremismem. Naopak předvolaní členové Vandasovy strany vypovídat nechtěli, se soudem komunikoval jen Vandas, který stranu zastupoval. Sokol vyjádřil přesvědčení, že důkazy proti Dělnické straně odůvodňují její rozpuštění. Je podle něj rasistická, xenofobní a vyvolává nepokoje. Tomáš Vandas z pozice odpůrce označil proces s Dělnickou stranou za politický, chybí v něm prý důkazy o protiprávnosti jednání DS. 

Ze závěrečných návrhů:

Tomáš Sokol: „Odpůrce v zásadě nepopřel skutková tvrzení, pokud jde o projevy členů strany jako takové, nepopřel účast na shromážděních, nepopřel obsahy tiskovin… Je tady celá řada tvrzení navrhovatele, která nebylo potřeba nijak dokazovat, protože je odpůrce nepopírá…“ 

Tomáš Vandas: „Pokud srovnám současný politický proces s tím prvním, kterého jsme byli svědky před necelým rokem, tak rozdílnost je podle mého názoru v tom, že nyní došlo k podrobné přehlídce policejních zpráv a videí v jejím boji proti Národnímu odporu a Autonomním nacionalistům. Důkazy proti protiprávní činnosti Dělnické strany však podle našeho názoru předloženy nebyly.“

Toto téma, které má nadmíru politický význam, není před soudem poprvé. První návrh soudci loni v březnu smetli se stolu kvůli nedostatku důkazů - ministerstvo vnitra tehdy selhalo při argumentaci v návrhu. Tentokrát vláda nenechala nic náhodě a návrh si vzal pod svá křídla sám Tomáš Sokol, který obhajuje například Radovana Krejčíře či Tomáše Pitra. Soudu tak předložil mnohem rozsáhlejší podklady s desítkami důkazů a rozšířenou argumentací. 

Ani případné rozhodnutí o rozpuštění zřejmě Dělnickou stranu nepřipraví o možnost kandidovat nějakým způsobem ve sněmovních volbách. Strana se může obrátit se stížností k Ústavnímu soudu, což by podle Vandase zřejmě využila. Druhou možností je kandidatura pod jiným názvem, například pod hlavičkou již existující Dělnické strany sociální spravedlnosti.


Již v prvním rozhodnutí o Dělnické straně soud naznačil, za jakých podmínek lze rozpustit politickou stranu. Za prvé musí vláda shromáždit dostatek důkazů o protiprávním chování strany. Podle zákona o sdružování v politických stranách je protiprávní například usilování o odstranění demokratických základů státu, snaha o uzurpování moci a potlačování rovnoprávnosti lidí. Vytýkané skutky musí být přičitatelné politické straně. Dále musí vláda doložit, že strana představuje bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát.

Načítání...