Praha - Dohoda s církvemi o snížení restitučních náhrad zatím nevypadá moc nadějně. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se na dnešní schůzce se zástupci církví nedohodl. Bude proto zřízena pracovní skupina, která návrhy ČSSD posoudí. Arcibiskup Dominik Duka už dříve řekl, že se duchovní již zřekli třetiny nároku a přišli i s nabídkou, že místo peněz přijmou státní dluhopisy. Sobotka ale trvá na tom, že částečné vyplacení finančních náhrad formou dluhopisů a snížení o inflační doložku není dostačující. Jde mu o snížení vyjednané částky 59 miliard korun, kterou má stát vyplatit vedle navraceného majetku.
Sobotka jednal v Arcibiskupském paláci se zástupci České biskupské konference, Federace židovských obcí a Ekumenické rady církví. „Diskutovali jsme o našich postojích a stanoviscích. Během jednání ale nedošlo k nějakému sblížení postojů. Dohodli jsme se, že zřídíme expertní pracovní skupinu, do které vyšle své zástupce ČSSD a zúčastněné církve a církevní organizace,“ uvedl po schůzce.
Sobotka: Preferujeme dohodu, která v příštích letech nevyvolá soudní spory
Skupina by měla projednat tři návrhy ČSSD: „Otázku snížení dopadu paušální finanční náhrady na státní rozpočet, otázku ponechání areálu Pražského hradu ve vlastnictví státu a také otázku vymezení či omezení účelů, na které by měly být použity prostředky, které církev získá,“ vyjmenoval Sobotka. Jednání skupiny odhadl na několik týdnů, nominanti za ČSSD vzejdou z pátečního stranického grémia. „Pokusíme se dospět k určité dohodě, pokud bude vůbec možná,“ dodal Sobotka s tím, že ČSSD preferuje takovou dohodu, která v příštích letech nevyvolá soudní spory mezi státem a církvemi.
Církev by podle Sobotky neměla být neskromná: „Přece je to papež František, který hovoří o tom, že církev by měla žít v chudobě a že by se měla starat o potřebné.“ Stát už teď podle předsedy ČSSD nemá na rozdávání. „Církve by měly projevit určitou sounáležitost s českou společností a netrvat na nepřiměřeně velkém rozsahu finančních náhrad,“ myslí si. Restituční dohoda uzavřená Nečasovou vládou by podle ČSSD navíc měla projít i jinou změnou.
Církve by měly být zavázány k tomu zveřejnit, do čeho investují získané finance. „Já se domnívám, že by se církve měly vůči veřejnosti zavázat, že tyto prostředky využijí na veřejně prospěšné účely,“ dodal Sobotka. „Církve by měly poskytnout určité záruky a maximálně se otevřít,“ myslí si Sobotka.
Ústupky jsme už udělali, brání se církev
„Úvahy o změnách smluv a zákona jsou pro církve téměř nepředstavitelné, ale zároveň jsme si uvědomili, že není nemožné vytvořit nějakou komisi odborníků,“ uvedl po jednání se Sobotkou předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
Církve současnou podobu restitucí nevnímají jako velkorysost státu. „Nabídli jsme už několikrát ústupek, například že bychom místo části peněz přijali dluhopisy, abychom tak odlehčili státnímu rozpočtu. Mnoha věcí jsme se už zřekli, celkově asi třetiny našeho nároku. Bude dobré, když se nám na setkání s představiteli ČSSD podaří navázat přátelskou spolupráci do budoucna. Máme společnosti a sociální politice co nabídnout,“ napsal dnes na svém facebookovém profilu arcibiskup Dominik Duka.
S tím souhlasí i generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub: „Jestli někdo ustoupil, tak to byly církve.“ Slibuje však vstřícnost ze strany duchovních. „V případě, kdy stát bude vystupovat seriózně, tak je možné hledat různé varianty a my se v tom budeme snažit být maximálně vstřícní,“ uvedl.
Předvídatelně se podle Holuba musejí chovat obě strany. Upozornil na to, že stát zatím není ve věci vydávání pozemků příliš spolehlivým partnerem: „Nevím, jestli to jsou obstrukce, ale když víme, že jsme požádali celkově o víc než 50 000 pozemků a po více než 10 měsících stát vydal slovy sto padesát, tak v té chvíli - jestliže v zákoně je napsáno, že 6 měsíců je doba, po kterou se má zkoumat jednotlivá žádost - se nám zdá, že to není úplně nejrychlejší.“
Církve ale stále nemají jasno v tom, jak s penězi naloží. Daniel Fajfr z Ekumenické rady církví vidí smysl a účel restitučních peněz především v práci v sociální oblasti. „Je to práce s dětmi, s rizikovou mládeží. Máme spoustu činností, jako jsou zdravotnická zařízení, sociální zařízení, pracujeme v poradenských službách,“ vyjmenoval možná směřování peněz.
Další sporný bod ve vztahu stát - církev vězí také v areálu Pražského hradu. Ten by měl podle představ sociálních demokratů být z restitucí zcela vyňat. Církev však namítá, že v jednou uzavřené dohodě není potřeba nic měnit. „My nejprve budeme chtít naslouchat sociální demokracii, s čím přicházejí, kde jsou ty důvody, proč se domnívají, že je potřeba věci měnit,“ podotýká Tomáš Holub. Podobný názor na problematiku má i lidovecký předseda Pavel Bělobrádek: „Tak jak to bylo přijato, je to určitý kompromis. My jsme u toho schvalování nebyli, ale považujeme to za uzavřenou věc, ke které nemá smysl se vracet.“
