Praha - Dnes je poslední den, kdy mohou poslanecké kluby navrhovat kandidáty na členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Sněmovna poté rozhodne, které z navržených osobností nabídne senátu ke zvolení. Sedmičlenná rada, kterou bude volit senát, bude významná především tím, že bude první, a tudíž jejím hlavním úkolem bude stanovit dlouhodobější koncepty a jmenovat prvního ředitele tohoto ústavu.
První ředitel nebude mít podle novináře a předsedy sdružení Post Bellum Mikuláše Kroupy, který byl hostem ve studiu Dobrého rána, jednoduchou pozici. Bude muset smířit historickou obec, jejíž názory na nově vzniklý ústav se mnohdy rozcházejí. Smyslem činnosti tohoto ústavu je zejména projektová činnost.
„Prvním jeho úkolem by měla být realizace několika projektů naráz, v první řadě se jedná o úkoly v oblasti pamětníků, zejména veteránů z druhé světové války či politických vězňů z 50. let. Vzhledem k jejich vysokému věku je nutné je vyzpovídat, natočit jejich příběhy a ty vystavit na internetu,“ přiblížil primární činnost ústavu Kroupa. Ústav byl by měl být aktivní i při vydávání pamětnických publikací doplněných o historická fakta či iniciovat vznik nového historického časopisu.
Jednotlivé poslanecké kluby jména svých kandidátů již zveřejnily. ODS chce mít v radě rektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialu, KDU-ČSL děkana filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka či historika Michala Pehra. Sociální demokraté navrhnou svého bývalého poslance, historika a archiváře Vladimíra Cisára. Zelení nominují někdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala a ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmu, který už získal nominaci od Sdružení historiků České republiky. Komunisté své adepty navrhnout odmítli, ke kandidátům ale už patří díky Českému svazu bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová.
Mezi kandidáty jsou také člen odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer nebo předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, kterou nominoval prezident Václav Klaus, dále také diplomat Jiří Gruša, bývalý disident a důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín či žurnalista a moderátor Petr Brod.
Ústav se bude věnovat období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Kandidáty do rady bude možné navrhovat zřejmě až do konce října, kdy své kandidáty vybere sněmovna. Kandidáty do rady mohou navrhnout sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochranou lidských práv. Z návrhů těchto uskupení senát vybere čtyři členy rady, další dva z kandidátů sněmovny a jednoho z prezidentských nominací.
Svou totalitní minulost už studují i ostatní postkomunistické země. Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) vznikl na základě zákona o paměti národa, který slovenští zákonodárci přijali v roce 2002. ÚPN už zveřejnil na svých internetových stránkách registry svazků bývalé StB, které obsahují jména lidí, kteří s tajnou policií spolupracovali, ale také těch, které StB pronásledovala. Na internetu lze zjistit například jména některých arizátorů židovského majetku z období druhé světové války.
Polský Institut paměti národa (IPN) vznikl na základě zvláštního zákona z roku 1998, činnost zahájil v roce 2000. V Německu se komunistickou minulostí zabývá Nadace pro výzkum a dokumentaci diktatury SED a spolkový zmocněnec pro dokumenty státní bezpečnosti bývalé NDR (BSTU). Archivy východoněmecké státní policie Stasi jsou přístupné od roku 1992. V Maďarsku mají od roku 2004 Historický archiv maďarské státní bezpečnosti. Přehled agentů a spolupracovníků bývalé komunistické státní bezpečnosti z období 1948-1990 v Maďarsku zatím oficiálně zveřejněn nebyl.
- Výstava portrétů bývalých politických vězňů konaná v rámci Festivalu proti totalitě Mene Tekel. autor: Simon Frey, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/8/799.jpg
- Do seznamů spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti mohou již zhruba dva týdny nahlížet lidé v Knihovně města Olomouce, zatím však této možnosti nikdo nevyužil. Zpřístupnění seznamů zajistil olomoucký magistrát. Písemné seznamy spolupracovníků StB získal pro 13 obcí v regionu, jež jsou sídlem takzvaných malých okresů, olomoucký krajský úřad. autor: Galgonek Vladislav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/8/797.jpg
