Praha - Poslanecká sněmovna dnes schválila návrh antidiskriminačního zákona. Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči bez ohledu na věk, rasu, pohlaví, národnost či sexuální orientaci. Předlohu, kterou schválilo 111 ze 170 přítomných poslanců, nyní posoudí Senát a prezident. Česko je posledním členem EU, který dosud antidiskriminační zákon neměl. Kvůli jeho absenci hrozila Evropská komise žalobou.
Sněmovna schválila návrh antidiskriminačního zákona
Česko mělo zákon na ochranu před diskriminací mít už při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky. Někteří pravicoví poslanci míní, že takový zákon je zbytečný či přímo škodlivý a vidí v něm nutné zlo vyplývající z tlaku unie. Pro zákon dnes ale zřejmě právě kvůli požadavkům EU hlasovala i velká většina poslanců ODS. Naopak řada socialistů ruku pro nezvedla.
Levice totiž soudí, že norma je sice důležitá, vláda ale podle ní předložila a prosadila „bezzubý“ návrh, který proti diskriminaci chrání zcela nedostatečně. Proti hlasovala většina komunistů, kterým navíc vadí, že se jim v rámci antidiskriminační normy nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů.
Podobu zákona kritizovaly i mnohé neziskové organizace. Jejich představitelé ji označili za okleštěnou a minimalistickou. Výhrady byly třeba k tomu, že norma neumožňuje podat hromadnou žalobu a ombudsman nemůže diskriminované zastupovat. Právě on má totiž na oblast dohlížet.
Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) považuje zákon i přes kritiku za dobrý. ČTK již dříve řekla, že i přes svou „minimalistickou formu“ je norma moderní a některé podmínky chystaných evropských předpisů již splňuje. Evropská komise totiž připravuje návrh dalších antidiskriminačních směrnic. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) již dříve uvedl, že mnoho pravidel v návrhu antidiskriminačního zákona už český právní řád obsahuje.
Sociální demokraté sice navrhovali několik změn, které by dosah antidiskriminačního zákona proti vládní verzi rozšířily, dolní komora ale jejich návrhy většinou neschválila. Nepodpořila však ani doprovodné usnesení navržené poslancem ODS Borisem Šťastným. Sněmovna v něm měla mimo jiné konstatovat, že přirozené rozdíly mezi lidmi nemůže žádný zákon uměle odstranit. Dolní komora také podle Šťastného měla uvést, že zákon přijímá jako věc vyplývající ze závazků k EU a s jeho ideovým vyzněním se neztotožňuje.
Člověk, který by se cítil diskriminován, by se podle zákona mohl obrátit na soud a domáhat se přiměřeného zadostiučinění, případně i peněžité náhrady. Poslanci se ale rozcházeli v názoru na to, kdo má nést důkazní břemeno. Neshodli se, jestli má diskriminaci prokázat poškozený či vyvrátit diskriminující, jestli se o prokázání mají obě strany podělit nebo to udělá soud. Nakonec sněmovna schválila návrh Marka Bendy (ODS), který podle Pospíšila rozděluje důkazní břemeno mezi obě strany.