Vojenské zpravodajství hodlá v nadcházejícím roce investovat stamiliony korun do odborníků na kybernetickou válku. Ve vůbec prvním rozhovoru pro média, který poskytl od loňského nástupu do funkce, to pro ČT uvedl ředitel vojenské rozvědky Jan Beroun.
Šéf vojenské rozvědky: Do kybernetické obrany dáme stovky milionů
Šéf vojenské rozvědky: Případný úspěch v Sýrii porážku IS neznamená (zdroj: ČT24)
Ve své poslední, dostupné výroční zprávě (za rok 2014) vojenská rozvědka varovala, že současná nízká či střední úroveň ohrožení kybernetickými útoky může výrazně vzrůst, a to zejména kvůli zlepšujícím se schopnostem (blíže nespecifikovaných) vojenských autoritářských velmocí.
Zároveň upozorňovala, že „výrazně rostoucí trend“ má kybernetická špionáž, která má odhalit slabé prvky v informační infrastruktuře – a vytipovat tak měkké body, na které by v budoucnu mohl cílit případný útok.
Lze předpokládat, že kybernetická špionáž bude zaměřena zejména na prvky kritických informačních infrastruktur postižených zemí s cílem zjistit citlivé informace nezbytné k přípravě možných budoucích kybernetických útoků.
Nyní, půl roku po zveřejnění bezpečnostní bilance, ředitel rozvědky Jan Beroun oznamuje, že armádní tajná služba investuje v roce 2017 stovky milionů právě do expertů na kybernetickou válku. Na bezpečném kyberprostoru jsou totiž v moderním Česku závislé telekomunikace, internet i dodávky energií, a kyberataky je nutné umět odrazit.
„Nejmarkantnější nárůst je spojený s přípravou dovednosti kybernetické obrany, za kterou bude v budoucnu odpovědné vojenské zpravodajství,“ uvedl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Vyšší pozornost na muslimské teroristy
Virtuální válka v kyberprostoru navíc už doprovází všechny reálné válečné konflikty; vojenští zpravodajci jsou proto velmi aktivní ve válečných zónách – na Blízkém východě, v Afghánistánu nebo v africkém Mali a Libyi. Soustředí se na radikální sunnity z Islámského státu a jemu podobné skupiny.
„Nedá se to brát tak, že úspěch v Sýrii nebo v Iráku znamená vyřešení Islámského státu nebo poražení Islámského státu na hlavu,“ konstatuje Beroun. „Problém se nepochybně bude dál vyvíjet a dají se očekávat nová ohniska napětí. Bojovníci Islámského státu prostě utečou, budou se někde formovat a připravovat další akce.“
Před kybernetickým rizikem teroristických skupin ostatně půl roku stará výroční zpráva varuje rovněž – a uváděla, že teroristé využívají internet ke komunikaci, šíření radikalizace a hledání rekrutů ve stále větší míře.
Změny po Nagygate? Jen kvůli hrozbám Česka
Jan Beroun nastoupil do čela tajné služby loni v říjnu. Nahradil tak prozatímního šéfa vojenských zpravodajců Rostislava Pilce, který úřad řídil poté, co aféra se sledováním manželky premiéra Petra Nečase Radky odstavila Milana Kovandu. V minulosti pracoval jako styčný důstojník české rozvědky ve Washingtonu a stal se vůbec prvním civilistou ve vedení vojenské tajné služby od jejího vzniku.
„Nějaké změny určitě proběhly, ale ne v souvislosti s touto kauzou, ale s tím, že služba se nějak vyvíjí, vyvíjí se hrozby pro Českou republiku a je potřeba na to adekvátně reagovat,“ uvedl.