Praha – Klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny, kteří přecházejí na systém lékařských záznamů v podobě elektronických zdravotních knížek, se podle ředitele poskytující společnosti IZIP Jiřího Paška nemusí obávat nedovoleného úniku či zneužití osobních dat na internetu. S tvrzením o nedostatečně zabezpečené technologii přišel naposledy loni v listopadu Svaz pacientů. Vadilo mu, že firma měla nově spravovat internetové stránky VZP, a vystavit tak pacienty nebezpečí. Šéf IZIPU však v pořadu Hyde Park obavy vyvracel. Firma jen za poslední rok čelila desítkám pokusů o neoprávněný přístup, od roku 2001, kdy systém začal fungovat, však podle Paška nedošlo k jedinému úniku dat.
„Investujeme velké prostředky na zabezpečení. Máme ty nejmodernější postupné technologie, které nám zaručují, že ten systém bude bezpečný. Samozřejmě se vyskytnou pokusy, ale ty končí na firewallech našeho systému,“ uvedl šéf společnosti. Zpochybňování „privatizace“ stránek je prý ze strany svazu neopodstatněné. „My pro VZP zajišťujeme provoz portálu, tedy brány pro elektronickou komunikaci. To ale neznamená, že disponujeme nějakými daty VZP. Pojišťovna tam ty informace vložila. Není to v rozporu se zákonem, protože každý pojištěnec má nárok tato data mít a pojišťovna má povinnost mu je předložit, pouze zvolila konformnější cestu,“ vysvětloval Pašek.
Elektronické karty v současnosti využívá zhruba 2,5 milionu lidí z celkového počtu 6,5 milionu pojištěnců VZP. Každý měsíc přitom souhlasí s nahrazením papírových lékařských záznamů elektronickými kartami 100 tisíc osob. Projekt elektronických zdravotních knížek stál už VZP víc než miliardu korun a podle některých členů správní rady je zjevně předražený. IZIP však tvrdí, že systém v dosavadním rozsahu ušetřil již 4 miliardy korun, při 80% využití ze strany všech pacientů a doktorů mají úspory činit až 14 miliard. „Největší náklady v průběhu budování tohoto systému spolyká registrace lékařů a pacientů. Jsou to určitě ještě další miliardy korun k investování. Jestliže však hovoříme o roční úspoře 14 miliard korun, tak je to malá cena za skvělou příležitost,“ dodává Pašek.
Jiří Pašek:
„Je to jeden z informačních zdrojů. Výhodou je, že si elektronickou kartu nikdy nemůžete zapomenout doma. Záznamy jsou navíc zpětně jednoznačně dohledatelné a identifikují jejich autora.“
Elektronická zdravotní knížka má sloužit k veškeré evidenci záznamů pacienta, včetně přehledu léků, které dotyčný bral, nebo druhu alergií. Záznamy do systému vkládají sami registrovaní lékaři. Těch je z celkového počtu 40 tisíc prozatím necelá polovina, aktivně však karty IZIP využívá pouze 3 tisíce lékařů. VZP podle Paška v současnosti připravuje projekt, který by měl lékaře i pacienty k využívání elektronických karet více motivovat.
Již nyní například každý zdravotník dostává 2 koruny za jednotlivý provedený záznam. „Děláme to proto, abychom lékařům kompenzovali náklady spojené s tím, že musí svou ordinaci vybavit výpočetní technikou a věnovat určitý čas práci se zdravotní knížkou pacienta,“ vysvětlil ředitel IZIPu.
Ministerstvo zdravotnictví tlačí k elektronizaci Evropská unie. V nejbližší době se proto bude zabývat tím, jak by zdravotnictví s využitím informačních technologií mělo vypadat. Samotný IZIP přitom má exkluzivní smlouvu s VZP a spolupráci s jinými pojišťovnami prozatím nechystá, neboť šanci prý „dostaly v roce 2001 a neprojevily zájem“. Například pacienti v Rakousku přešli na elektronické karty povinně, IZIP však vidí v dobrovolné nabídce pro klienty VZP výhodu. „Všechno, co je povinné, logicky budí v lidech nevoli a stává se, že hledají cesty, jak se povinného systému neúčastnit. Ta naše cesta je náročná, ale vede do cíle,“ dodal.
