Dolní Vilémovice - Při rekonstrukci rodného domu Heydrichova atentátníka Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích se našel historický poklad. Byly v něm Kubišovy dopisy, vysvědčení, fotografie i části stejnokroje. Věci mají pro historiky obrovský význam. „Spousta informací z této doby nám chybí. Je dobře, že se dům opravuje,“ uvedl synovec Jana Kubiše Jiří Dusík.
Obec Dolní Vilémovice dostala před třemi lety darem rodný dům Jana Kubiše. Tento dům byl ve velmi špatném stavu, ale na druhou stranu byl ve stavu původním, proto se obec rozhodla, že udělá v domě muzeum. Po založení veřejné sbírky se jí během tří let podařilo získat 2 miliony korun a letos začala s rekonstrukcí.
Jitka Boučková, starostka Dolních Vilémovic:
„Rekonstrukce je z 80 procent hotová. Už jsme trochu zoufali, protože jsme doufali, že bychom mohli nějaké věci po rodině Kubišově objevit. Pořád nic nepřicházelo. Až v momentě, kdy jsme přišli na schody na půdu. Ty jsme původně vůbec nechtěli opravovat, chtěli jsme je nechat původní. Jen jeden schod se nám nezdál, byl nahnilý. Tak jsme jej odtrhli a pod ním byl ten poklad ukrytý.“
Během rekonstrukce se nalezly přímé památky na Jana Kubiše, na jednoho z největších hrdinů československých moderních dějin. Věci mají pro historiky velký význam. „Spousta informací z této doby nám chybí. Jak Jan Kubiš žil v době, než odešel na vojnu? Jsme rádi, že se spustila rekonstrukce,“ uvedl synovec Jana Kubiše Jiří Dusík.
Mezi objevenými dokumenty jsou například oficiality jako domovský list nebo vysvědčení Jana Kubiše, ale i řada velmi osobních materiálů, včetně dopisů blízkým. Našel se také soubor fotografií, na nichž jsou vyobrazeni Kubišovi přátelé z armády z let 1937 a 1938. Nejcennějším na „pokladu“ jsou však podle odborníků části Kubišova stejnokroje, z nichž se zachovaly výložky, knoflíky nebo odznak. „My dosud nic o jeho životě z toho období nemáme, ani jsme nic nezískali, tohle jsou zásadní dokumenty,“ uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Věci schovali Kubišovi příbuzní po jeho návratu do protektorátu zřejmě v roce 1942. Nejsou mezi nimi žádné Kubišovy fotografie. „Jsou vybírány striktně s tím, aby tam nebyla žádná Kubišova podoba. To znamená, že kdyby ty dokumenty padly do rukou Němcům, nezjistili by, jak Jan Kubiš vypadá,“ vysvětlil Michal Burian z Vojenského historického ústavu.
Kubiš měl 12 sourozenců. Válku přežil jen jeden
Jan Kubiš se narodil pouhý rok před vypuknutím první světové války 24. 7. 1913 v rodině Františka a Kristýny Kubišových v Dolních Vilémovicích. Narodil se do velmi chudých poměrů. Otec byl švec. Jan Kubiš byl druhý ze čtyř dětí, navíc po narození jeho nejmladšího bratra matka zemřela a stal se z něj poloviční sirotek. Otec si pak vzal vdovu Marii Dusíkovou, která do tohoto manželství přivedla 4 děti ze svého předchozího manželství. Navíc spolu povili další 4 potomky.
Jan Kubiš pracoval jako čeledín a topič v místní cihelně. Jeho život se zásadním způsobem změnil vstupem na vojnu 1. 10. 1935, kdy začíná i příběh našich nalezených předmětů.
Po dvou letech se Kubiš rozhodl, že zůstane u armády a bude dál sloužit jako voják. V říjnu 1937 nastoupil ke 34. pěšímu pluku v Opavě. V listopadu 1938 byl z armády propuštěn a vrátil se domů. Po okupaci se rozhodl zemi opustit. Odešel nejprve do Polska, pak absolvoval cestu přes cizineckou legii v severní Africe do Francie a v létě 1940 doputoval do Velké Británie. Tam se přihlásil k plnění zvláštních úkolů na území okupovaného státu a pak přichází historie, kterou známe.
Po boku Josefa Gabčíka byl zařazen do výsadku Antropoid, v noci z 28. na 29. prosince 1941 byl vysazen do protektorátu a byla to právě ruka Jana Kubiše, která hodila 27. 5. 1942 granát na Reinharda Heydricha. Jan Kubiš zemřel hrdinnou smrtí na kúru pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje. V této době již probíhalo hromadné zatýkání v Dolních Vilémovicích.
Gestapo zatklo na 300 lidí z Kubišova okolí. Nejbližší příbuzní byli popraveni v Mauthausenu. Smrti unikl jen nejmladší bratr František. Mezi předměty a dokumenty byly dopisy i pohlednice.
Dopis Janu Kubišovi od sourozenců, 4. 2. 1937
Milý bratře,
přijmi ode mne a od Lídy srdečný pozdrav a vzpomínku na Tebe. Lída děkuje za pozdrav a posílá ho i Tobě. Jak se máš? My dobře. Už jsme byli na dvou plesech, sociálním a policejním, a ještě chceme jít na maškarní. Peněz se nám už nedostává. Moc flámujeme.
S pozdravem Fanda a Ruda
Expozice v domku bude připravena vojenským historickým ústavem. Budou zde vystaveny i dary od pozůstalých československých vojáků, kteří se připravovali ve Velké Británii. Konkrétně od pana Václava Málka bude v domku vystaven komplet stejnokrojů. Otec pana Málka byl Kubišovým kamarádem.
