Praha – Centrální příjem pacientů s veškerou nezbytnou péčí na jednom místě dlouhodobě chybí mnoha nemocnicím zřizovaným kraji, ale i většině státních nemocnic, které jsou v Praze. Jako jedna z prvních nový centrální příjem otevírá motolská nemocnice. Pacientům tak odpadnou výlety po budově nemocnice za konkrétním oddělením. Pro lékaře má výhodu vzájemné přímé komunikace, při které se vyhnou zbytečnému opakování vyšetření.
Praha je v absenci urgentních příjmů ve velkých nemocnicích specifická. Další fakultní nemocnice v regionech, kde je zřizovatelem ministerstvo zdravotnictví, svůj urgentní příjem na vysoké úrovni mají, a to v Ostravě, Olomouci, Hradci Králové nebo Brně. V Praze je to dlouhodobý problém, který se teď začíná řešit. S prvním náznakem správného směru přišla nemocnice v Motole. Nový urgentní příjem pro dospělé s celkem 27 lůžky tady začne pacientům sloužit 4. května.
Kdy se pacient dostane na urgentní příjem?
při vážných úrazech:
- selhávají-li základní životní funkce, je nutný převoz na operační sál
- operace je nutná do hodiny
při infarktu:
- hlavní slovo má kardiochirurg
- zásah je nutný do 40 minut od poruchy prokrvení srdečního svalu
při intoxikaci:
- lékaři musí poznat, čím se pacient otrávil
Místo jednotlivých klinik centrování neobjednaných pacientů
Při příchodu se na první pohled nic nezměnilo. Neplatí to ale pro samotný servis, který na pacienty čeká. Nezáleží přitom na tom, jestli povaha jejich problému vyžaduje ambulantní ošetření nebo lůžkovou péči. Předchozí praxe byla taková, že lidé museli na některá vyšetření dál cestovat po nemocniční budově. Teď mají na jednom místě dostupnou veškerou nezbytnou péči. „Všechno je nyní staženo do nového urgentního příjmu, který má ambulantní část a potom lůžkovou část,“ shrnul primář motolského oddělení urgentního příjmu.
Celkem nabídne motolský urgentní příjem 27 lůžek, z toho deset je určeno pro ambulantní vyšetření. „Vše se stane tady za účasti klíčových odborníků. Prvním kontaktním lékařem je lékař urgentního příjmu. Na stejném místě ve stejnou dobu je chirurg, traumatolog a intenzivista,“ přiblížil lékař a náměstek pro kvalitu a organizaci FN Motol Petr Kolouch. K dispozici mají samozřejmě zobrazovací metody a laboratoř. „Teď máme na jednom místě ultrazvuk, rentgen a CT. Nemusíme s naším pacientem nikam putovat,“ doplnil Kolouch.
Motolská nemocnice sice přichází se změnou, i předtím ale patřila k poměrně dobře vybaveným příjmům. Výhody se kromě pacientů nabízejí i pro samotné lékaře. Dřív museli s kolegy komunikovat po telefonu, aby se dohodli. To odpadá. „Teď jsme je dostali na jedno hřiště a budeme všichni komunikovat přímo, což zamezí spoustě nedorozumění a spoustě duplicitních vyšetření. Pacient nebude v péči jednoho lékaře, ale bude od začátku v péči týmu lékařů,“ popsal Kolouch.
Plány jiných: Nový areál nebo přestavba stávajícího
Na svůj urgentní příjem nadále čekají Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, vinohradská nemocnice, Thomayerova nemocnice nebo i Bulovka. Ty by se jich měly dočkat v následujících měsících nebo letech. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už předběžně přislíbil prostředky na vybudování urgentních příjmů. Uvědomuje si totiž, že tato síť příjmů v Praze chybí. Do 14 dnů by pak měl dokončit návrh investic do modernizace státních nemocnic, který předloží vládě. Většinou nemocnice už své příjmy mají, ale často jsou malé nebo jsou vázány na určité oddělení.
Všeobecná fakultní nemocnice počítá s novým příjmem za zhruba 150 milionů korun. „Urgentní příjem byl vybudován v prostorách, kde je teď nádvoří, které by se kompletně zastavělo,“ přiblížil mluvčí VFN Filip Brož. Také v areálu Thomayerovy nemocnice má vyrůst úplně nový pavilon pro urgentní příjem. V plánech Bulovky je přebudování současné ortopedické kliniky. Pro tyto účely počítá s částkou 35 milionů korun.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podotkl, že zatímco kraje v minulých letech využily evropské peníze a své nemocnice modernizovaly, státní investice se v krizi škrtaly. Nemocnice, které spravuje ministerstvo zdravotnictví, tak mnohdy vypadají hůř než ty krajské. Právě regionální nemocnice však jsou po boku státních pražských těmi, kde centrální příjem často není. Vedle pacientů je to problém pro záchranáře. „Musí řešit, kam přesně na které oddělení s jakou diagnózou musí cíleně přijet, pokud by byl jeden urgentní příjem, tak naši lékaři přesně vědí, kam mají pacienta směřovat,“ podotkl Pavel Svoboda, ředitel ZZS Pardubického kraje, jehož nemocnicím urgentní příjem chybí.
Menší nemocnice zřizované kraji musí zvažovat, do čeho investují. I když dostanou dotaci, rozhodnutí leží na vedení nemocnice, čemu dá přednost. O pozornost se pak hlásí akutnější věci než budování urgentního příjmu.
