Praha – V armádách NATO jsou stále tisíce kusů ruské vojenské techniky. Kromě vrtulníků jsou to hlavně tanky, bojová vozidla, nadzvukové stíhačky nebo radary. Česko stojí v čele iniciativy nazvané „Za snížení závislosti obranného plánování NATO na Rusku“. Ta má řešit možné hrozby dalšího provozu ruské vojenské techniky v aliančních armádách, kompletní přezbrojení by ovšem trvalo nejméně deset let.
Ruská technika z výzbroje některých zemí NATO hned tak nezmizí
Závod letecké techniky LOM Praha se například specializuje na kompletní servis ruských vrtulníků – a to nejen pro českou armádu, ale třeba i pro Rumunsko nebo USA. Dělají se tu generálky jak ruských dopravních, tak i bitevních vrtulníků. Ročně jsou schopni tady opravit a částečně modernizovat až 12 strojů. Podnik je podle svého generálního ředitele Romana Pláničky schopen zastřešit veškerou vrtulníkovou problematiku, co se týká ruské techniky provozované v zemích NATO.
Ministerstvo obrany zatím o konci ruských dopravních vrtulníků v české armádě neuvažuje – hranice jejich životnosti se neblíží a není za ně prý adekvátní náhrada, respektive by náhrada byla příliš drahá, jak říká mluvčí ministerstva Petr Medek. Podobné to bude i v dalších zemích NATO z bývalého východního bloku, které mají ruskou techniku. I kvůli úsporám ji zřejmě budou používat dál, z čehož by mohly profitovat právě české zbrojní firmy.
„Český obranný průmysl je schopen kompletně tuto techniku provozovat, udržovat, případně ji modernizovat. Tato iniciativa jasně dává signál Rusku, že jsme schopni fungovat i bez jejich spolupráce,“ podotkl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Být závislý na Rusku je totiž podle expertů problém, protože Moskva může této závislosti využívat k určitému diplomatickému tlaku.