Rodina i přátelé se rozloučili s Ivanem Medkem

Praha - Příbuzní i přátelé se dnes v bazilice svaté Markéty v Břevnovském klášteře rozloučili s novinářem, muzikologem a někdejším kancléřem bývalého prezidenta Václava Havla Ivanem Medkem. Bývalý redaktor vídeňského Hlasu Ameriky zemřel 6. ledna v Praze. Bylo mu 84 let. Zádušní mši za Medka sloužil pražský biskup Václav Malý.

Na závěr hodinu trvajícího obřadu všem přítomným od oltáře poděkovala za účast manželka zesnulého Helena. „Uložil mi, abych vás všechny pozvala do hospody. Proto se všichni sejdeme v Tereziánském sále kláštera, kde je teplo, něco k pití a můžeme se tam vzájemně potěšit,“ řekla. „Ivan říkal, abychom se trochu poveselili,“ dodala.

Pohřbu se zúčastnili mimo jiné premiér Jan Fischer, bývalý prezident Václav Havel, senátoři Jiří Dienstbier a Petr Pithart, Ladislav Špaček, Ivo Mathé či Lída Rakušanová. Prostory chrámu byly zcela zaplněny. Katafalk, na kterém spočívala rakev, obklopovaly květinové dary členů rodiny, prezidenta Václava Klause a jeho choti Livie, bývalého prezidenta Václava Havla, Parlamentu, vlády, ministerstev zahraničních věcí a kultury, České filharmonie a Pražského jara. Věnce poslali rovněž František Janouch a Nadace Charty 77, Rádio Svobodná Evropa či Praha 3, jejímž čestným občanem Medek byl.

Rozloučení s Ivanem Medkem (zdroj: ČT24)

Už za svého života si Ivan Medek na břevnovském hřbitově vybral hrob. Blízký vztah k břevnovským benediktinům měl mnoho let prostřednictvím svého přítele, bývalého opata Anastáze Opaska, s nímž spolupracoval v laickém katolickém sdružení Opus bonum.

Medek chtěl být původně historikem, věnoval se hudbě, působil jako hudební publicista, kritik a organizátor. Patřil mezi signatáře Charty 77. V roce 1978 po útoku StB emigroval do Rakouska. „Navštívil mě doma, loučil se se mnou a říkal, že snad ještě bude něco platný. Všichni víme, jak platný byl. Bez jeho práce v Hlasu Ameriky by Charta a celé hnutí zdaleka nemohly mít váhu, vliv a dosah,“ řekl exprezident Václav Havel.

Ještě v listopadu 1989 četl do éteru spolu s kolegy jména signatářů manifestu Několik vět a v roce 1990 už byl v Praze „k dispozici“ Václavu Havlovi, v jehož těsné blízkosti strávil na Pražském hradě šest let. V srpnu 1999 neúspěšně kandidoval do Senátu.

Za svoji práci i postoje získal Ivan Medek mimo jiné Řád T. G. Masaryka III. třídy (1991), medaili Za zásluhy (1999), čestnou plaketu předsedy vlády ČR (2008) a loni v únoru novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Tu už ale Medek, upoutaný na lůžko, osobně převzít nemohl.

Načítání...