Praha – Právo nejmenovat profesory prezident republiky nemá. Shodují se na tom rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima s poslancem a bývalým rektorem Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou. Podle něj je prezidentské jmenování pouze společenským aktem, výrazem významu profesorské hodnosti. Naopak ústavní právník Marek Antoš v rozhovoru pro ČT24 připustil, že nejmenovat profesora je přípustné, ale v tom případě musí dotyčný obdržet odůvodnění, které musí s profesorským jmenováním souviset. Prezident Miloš Zeman v úterý oznámil, že nepodepíše jmenování tří navržených profesorů, ačkoli prošli náročným řízením na vysokých školách a jejich nominaci schválila vláda.
Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, který v úterý přednesl důvody, kvůli kterým prezident nechce podepsat jmenování tří z navržených profesorů, nyní upřesnil, čeho se podle Miloše Zemana měli dopustit Jan Eichler a Ivan Ošťádal před rokem 1989. Eichler podle prezidentových informací do roku 1979 působil v armádě jako propagandista a následně v letech 1979 až 1983 na rezidentuře tehdejší vojenské zpravodajské správy generálního štábu v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984 až 1989 pak v pozici hlavního ideologa hlavní politické správy. Rektorka VŠE Hana Machková však řekla, že „pan prezident nemá správné informace“. Ošťádal, který podle úterního sdělení měl mít „kontakty na Státní bezpečnost“, v 80. letech poskytl krycí adresu pro zasílání korespondence pro StB ze zahraničí. Ovčáček odkázal na dochovaný svazek StB včetně vázacího aktu. Ivan Ošťádal na hradní prohlášení uvedl: „V minulosti jsem se žádného neetického jednání nedopustil.“
Jiří Zlatuška je přesvědčen, že Miloš Zeman tím, že odmítl jmenovat dva profesory navržené Univerzitou Karlovou a jednoho z Vysoké školy ekonomické, nejenže porušil české zákony, ale i základní demokratické principy. „Připomněl bych usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1762/2006 o akademických svobodách a autonomii univerzit. Rada Evropy je orgán, který dozírá na základní demokratické normy členských zemí – takové normy jako konání svobodných voleb, absenci trestu smrti a mezi ně zařadila i autonomii univerzit,“ uvedl poslanec hnutí ANO, který byl na přelomu století rektorem Masarykovy univerzity.
O protivenství s právním řádem hovořil již bezprostředně poté, co prezident oznámil, že nepodepíše tři profesorské dekrety, rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima: „Domnívám se, že toto je zásah do principů, které jsou schváleny a v souladu s platnými zákony tohoto státu.“ O porušení zákona hovořili také rektoři Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka a Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Také premiér Bohuslav Sobotka vyzval hlavu státu, aby profesory jmenovala vzhledem k tomu, že splnili zákonné podmínky. „Já se domnívám, že pan prezident by měl toto respektovat a měl by je jmenovat,“ řekl ministerský předseda.
Ústavní právník Marek Antoš je však přesvědčen, že navzdory ostrým reakcím rektorů, existuje možnost nejmenovat profesory, v tom případě však musí prezident splnit náležitosti, které zatím nesplnil. „To, co zákon teď od prezidenta republiky vyžaduje, je, aby rozhodl a v případě, že odmítne jmenovat, aby své rozhodnutí odůvodnil. V okamžiku, kdy by prezident republiky odmítl jmenovat, ale zároveň by neposkytl odůvodnění nebo by odůvodnění bylo nezákonné, pak můžeme říct, že by prezident republiky postupoval nezákonně,“ popsal Marek Antoš. Odůvodnění přitom podle něj musí souviset se jmenováním. Zprávu v novinách o sponzorování Národní galerie podle právníka přijatelným důvodem není. „To bych připodobnil k tomu, kdyby občan žádal o stavební povolení, splnil veškeré podmínky, které jsou pro vydání stavebního povolení potřebné a úředník řekl: Minulý týden jste mě v tramvaji nepustil sednout, to je neslušné a já vám teď stavební povolení nevydám.“
Ivan Ošťádal, docent katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK:
„Především mě mrzí způsob, jakým jsem se o odmítnutí dozvěděl, zvláště vzhledem k přátelům a rodině. Pak se mi nelíbí načasování, které mě zbavilo možnosti, abych se bránil. K obvinění bych jenom řekl, že v minulosti jsem se žádného neetického jednání nedopustil.“
Zeman již loni varoval, že nejmenuje každého
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček však upozornil, že možnost ohradit se proti jmenování některých lidí profesory si Miloš Zeman vymínil již dříve. „Pan prezident už v loňském roce sdělil po jednání s ministrem školství, že v případě, že shledá závažné skutečnosti, vyhrazuje si právo takový dekret nepodepsat. K té situaci došlo nyní,“ uvedl mluvčí.
Jiří Zlatuška podobně jako Tomáš Zima míní, že vinu za spor s prezidentem nelze shazovat na rektory, kteří odmítli návrhy na předání jmenovací pravomoci na představitele vlády či parlamentu. „Je otázka, co dělat, když prezident porušuje zákon. Jestli reakcí má být změna zákona. (…) Cestou je podání žaloby, nikoli účelová změna, aby se problém sklidil pod koberec,“ je přesvědčen poslanec Zlatuška. Podle něj je role hlavy státu ve jmenování čistě ceremoniální a společenská. „Fakt, že profesory jmenuje prezident, je vyjádřením společenské vážnosti vysokým školám, akademické sféře. Je to společenská vážnost, která patří do našeho civilizačního prostoru,“ shrnul.
Marek Antoš potom vytkl prezidentovu postupu požadavky nad rámec toho, co říká zákon. „V právním státě výkonná moc při tomto typu rozhodování je vázána různými principy, zejména principem vyloučení svévole. Znamená to, že by měly orgány výkonné moci v obdobných případech rozhodovat stejně a měly by respektovat zákonné podmínky, zákonná kritéria a zejména by si neměly přidávat žádná další, nová, překvapivá kritéria nad rámec toho, co zákon říká,“ uvedl. Na to poukázala i rektorka VŠE Hana Machková. „Zákon neříká o tom, že by člověk, který se uchází o profesoru měl mít lustrační osvědčení. Jsou to nestandardní požadavky navíc,“ podotkla. Dodala ovšem, že odmítnutý kandidát na profesora z VŠE Jan Eichler lustrační osvědčení přesto předložil a je negativní.
Prezident pátral v minulosti navržených profesorů, ministr odložil ceremoniál
Prezident nechce jmenovat profesory fyzika Ivana Ošťádala, kunsthistorika Jiřího Fajta a experta na mezinárodní bezpečnostní vztahy Jana Eichlera. U docentů Eichlera a Ošťádala odkázal Jiří Ovčáček na údajnou kolaboraci se silovými složkami státu za komunismu. Jiřího Fajta, který je též ředitelem Národní galerie, potom odmítl Miloš Zeman jmenovat profesorem kvůli okolnostem přípravy sponzorování galerie Komerční bankou. Poté, co konference rektorů vyzvala představitele vysokých škol, aby se kvůli Zemanovu rozhodnutí nezúčastnili slavnostního předání jmenovacích dekretů, které mělo proběhnout ve čtvrtek v Karolinu, ministr školství Marcel Chládek rozhodl o odložení ceremoniálu. Chce se předem sejít s prezidentem a rektory a o sporném jmenování jednat.
Jan Eichler (62) přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Jiří Fajt (54) je ředitel Národní galerie a působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti, či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Ivan Ošťádal (1959) pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Na MFF působí 32 let.
