Praha – Ředitelé nemocnic si stěžují na audity ministerstva financí projektů financovaných z fondů EU. Tvrdí, že výsledek byl předem dán a že audity ze strany ministerstva financí byly nadbytečné. Ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) prvotní informace od ředitelů šokovala. Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht ale v reakci na nečekané mediální vystoupení řekl, že audity probíhají ze zadání Evropské komise. Pokuty přesahují čtvrt miliardy a nemocnice se chtějí bránit u soudu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podotkl, že nemocnice mnohde doplácí na neschopnost vedení.
Ředitelé nemocnic protestují proti auditům MF. Nařídila je ale Evropská komise
Audit byl zaměřen na záležitosti týkající se veřejných zakázek, posouzení ceny v místě a čase obvyklém a podmínek dotace. Kontrol se účastnili zaměstnanci MF, odborníci na danou oblast a ke standardnímu postupu patří nezveřejňovat jména zaměstnanců, kteří se na procesu podílejí, prohlásil Wagenknecht. V současnosti skončily práce na jednotlivých místech a ministerstvo čeká na zpětnou vazbu auditovaných subjektů i jejich stanovisko ke zprávám, které obdržely. Celkem zkontrolovali úředníci 20 subjektů v integrovaném operačním programu a 15 v regionálních operačních programech.
Předem jasné sankce, tvrdí nemocnice
Ředitelé také tvrdí, že o pokutách bylo už předem rozhodnuto. Šéf motolské nemocnice uvalené sankce odmítá uhradit. „Peníze nemají šanci z nás dostat ani před soudem, budeme se soudit,“ řekl šéf FN Motol Miloslav Ludvík (ČSSD) s tím, že ČR nejspíš už z Evropské unie nic nedostane, ale protože ty peníze již byly utraceny, bude nutné sáhnout do financí určených na péči o pacienty. „Nevím, jestli jde o totální úmysl nebo totální hloupost, ale protože jsem životní optimista, budu říkat, že o totální hloupost,“ prohlásil ředitel motolské nemocnice. Jeho nemocnice musí zaplatit 9,5 milionu.
Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht považuje mediální vystoupení ředitelů za nepřípustné ovlivňování auditu. Podle jeho slov audity MF probíhají ze zadání Evropské komise. „Evropská komise nám zadala vzorek, který s námi byl komunikován, i samotný proces a metodika výkonu auditu,“ zdůraznil. Závěrečnou zprávu má ministerstvo komisi předložit do poloviny prosince.
Svatopluk Němeček: „Pro mě je to velmi znepokojivé a byl bych velmi rád, kdyby ministerstvo financí zveřejnilo expertní posudky a nemocnice se mohly bránit. Netvrdím, že se nikde nestala chyba, ale nelze rozhodovat o stovkách milionů, aniž by nemocnice vůbec měly šanci vidět, na základě čeho se rozhoduje.“
Andrej Babiš: „Evropská komise má absolutně negativní názor na české zdravotnictví a to, co dělá pan ministr a ředitelé nemocnic, je absolutně nezodpovědné, protože riskujeme, že nám zastaví čerpání peněz a způsobí nám miliardové škody. Evropská komise nás k auditu vyzvala už loni a audit začal letos v červenci, to nemá nic společného s nadcházejícími volbami. Audit bude hotový až za měsíc – já ani neznám jména auditorů.“
Ředitel hradecké nemocnice Roman Prymula označil kritéria hodnocení za absurdní, na jejich základě dostala nemocnice sankce 55 milionů korun, mimořádný audit prý trval pouze tři dny. „Musím říci, že oba dotyčné projekty byly v minulosti auditovány již čtyřikrát a třikrát. Byly auditovány i z Evropské komise, ta neshledala jakékoli problémy,“ prohlásil. Podle Wagenknechta si pracovníci nejprve nastudují dokumentaci od ministerstva zdravotnictví, na jejím základě identifikují možné problémy a ty pak jdou ověřit přímo do nemocnice. Jejich pobyt tam pak zabere 2 až 3 dny, což je standardní a za posledních 10 let naprosto běžný postup, zmínil Wagenknecht.
Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev konstatoval, že jím vedené zdravotnické zařízení prochází řadou kontrol. Audit úředníků z ministerstva financí byl po dlouhé době velmi nestandardní, soudí. Podle jeho slov na konci auditu mu vedoucí kontroly oznámila, že sankci nemocnice dostane, o tom už je prý rozhodnuto. Na jeho námitku, že až dostane zprávu, odvolá se, dostal odpověď, že sice může, ale sankci nemocnice stejně dostane. „Existují nějaká pravidla auditu, musí být transparentní, přezkoumatelný, s možností odvolání…,“ dodal. Jihlavské nemocnici auditoři vyměřili 14 milionů korun.
Audit ministra financí je podle náměstka Wagenknechta nezávislý na jakýchkoli jiných kontrolách. „Pokud jsme my zjistili nějaké problémy v čerpání dotací, které neodhalilo ministerstvo zdravotnictví, může to svědčit o systémovém selhání jejich funkce,“ reagoval.
Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht: „Ještě jednou bych rád vyjádřil naše velké rozčarování nad tím, že přes média komunikujeme věci, které jsou standardní a opravdu je to v tuto chvíli velice citlivá věc. Jde o audit, který si vyžádala Evropská komise, není to audit samotného ministerstva financí. A jakýkoli tlak a vyjadřování se přes média na proces samotný jsou podle nás velice citlivé vzhledem k tomu, že komise bude tyto materiály číst a bude je s námi projednávat.“
Rozsáhlost podivných auditů ministra zdravotnictví šokovala
„Měl jsem několik izolovaných signálů, že v auditech není něco v pořádku, ale to, o jak masivní a systémovou záležitost jde, je pro mě první informace a byl jsem po zhlédnutí těchto informací šokován,“ prohlásil bezprostředně po brífinku ředitelů nemocnic ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Jde podle něj o jasné sdělení, že zde existuje zmanipulovaný audit ze strany ministerstva financí na řadu nemocnic, jehož výsledky jsou předem dány a dotyční se nijak nemohou bránit.
Němeček nevěří, že jde o zadání samotného ministra Andreje Babiše. „Jsem přesvědčen, že pan ministr financí o něčem takovém neví, toto je v gesci pana náměstka Wagenknechta,“ prohlásil ministr. Hodlá celou záležitost detailně prozkoumat a požádat odbor evropských fondů o stanovisko. „Podle toho budu jednat s ministerstvem financí a dám informaci i panu premiérovi, protože to je věc, která přesahuje resort zdravotnictví,“ avizoval v rozhovoru pro ČT ministr Němeček.
Babiš: Němeček by měl zprůhlednit financování zdravotnictví
Ministr financí Andrej Babiš smetl kritiku ředitelů nemocnice a Asociace krajů ze stolu. „Kraje by hlavně měly kritizovat samy sebe a ministra zdravotnictví… Doporučil bych krajům, ať se zamyslí nad tím, proč některé jejich nemocnice jsou ztrátové a proč privátní lékařská péče má velké zisky,“ vzkázal ministr nemocnicím a krajům, které je zřizují. Považuje za klíčové, aby nemocnice prošly restrukturalizací a zavedl se centrální nákup, jako je tomu u privátních nemocnic.
„Je zajímavé, že pan poslanec Hovorka (Ludvík) předkládal ve sněmovně novelu, podle které bychom se konečně dozvěděli, kolik zdravotní pojišťovny platí úhrady poskytovatelům péče, hnutí ANO a KDU-ČSL byly pro a ČSSD byla proti. Takže my stále čekáme, že pan Němeček udělá transparentní zdravotnictví, stále neznáme úhrady a tam je zakopaný pes. Není možné navyšovat úhrady za lůžkovou péči a kompenzovat neschopnost vedení nemocnic,“ dodal.
Poslanci ČSSD hlasovali minulý pátek proti návrhu, který by zpřehlednil vztahy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Němeček s ním zásadně nesouhlasil, ministerstvo by podle něho nebylo schopno desítky tisíc dodatků prověřit. Premiér Bohuslav Sobotka se vůči kritice ANO ohradil. „Nikdo ničemu nebrání. Naopak, pod vedením ministra Němečka začaly být zveřejňovány smlouvy Všeobecné zdravotní pojišťovny a realizovaná racionalizační opatření, jako je třeba vznik přístrojové komise,“ reagoval premiér.
-
Audity ministerstva financí proběhly v červnu a červenci tohoto roku. Týkají se čerpání evropských peněz z let 2008–2013 na nákup přístrojů a vybavení onkologických a traumatologických center. Třeba v červenci 2012 vytýkal ministerstvu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), že v předcházejících dvou letech porušilo termíny pro udělení dotací a navíc jejich využití téměř nekontrolovalo. Kontroloři tehdy prověřovali čerpání a užití peněz státu určených na zdravotnické programy, které mají zlepšit podmínky a kvalitu života postižených a chronicky nemocných. Ministerstvo tehdy pod vedením Leoše Hegera (TOP 09) se vůči zprávě NKÚ ohradilo s tím, že zjištěné nedostatky jsou pouze formální a „v žádném případě nemají dopad na transparentnost přidělování a efektivitu čerpání prostředků“.